Tvorba hudby na PC – 1. díl

Článek vznikl pro tehdejší rozjíždějící se projekt „PHudba“ kamaráda Vaška Procházky, ke kterému jsem sehnal hosting na serveru „vmoste.cz“ jakéhosi Marka Šlapáka (plná adresa tedy byla „phudba.vmoste.cz“), později byl publikován 11.11.2001 opět na serveru „www.dreamface.net“ spolu s pár dalšími díly. Prakticky se jednalo o mou zcela prvotinu a díky ohlasu, který evidentně vyvolala, tak byla nastartovaná moje „publicistická“ kariéra. Dost se obávám, že to byl dokonce článek, se kterým jsem neprošel hustým sítem jakého redaktora Šafaříka 😀 na tehdejším super serveru „audiocity.cz“ (snad si pamatuju správně). No později se mi ho podařilo oblouznit jinak, ale to je už další příběh… Pokud se mi podařilo nalézt funkční odkazy, poupravil jsem je – vůči původnímu textu.

Něco na úvod…
Úvodní článek takového seriálu o vytváření hudby pomocí počítače (bez ohledu na nadpis budou určitě všechny informace použitelné i pro majitele MAC-ů) je tady. Úvodní je i pro mě, neboť je to i premiéra jaksi autorská 🙂 , ale jak zjišťuji, úvodníky asi nikdy nebudou mojí silnou stránkou, takže přejdu rovnou k tématu.
První seriálek, který vlastně začíná tímto článkem, bych chtěl věnovat vytváření hudby pomocí MIDI. Nebudu se tedy zabývat trackery ani různými arrangery – nepracuji s nimi, takže bych nikomu nebyl moc platný. Zaměřil bych se tedy na způsob práce se standardem elektronických a elektroakustických nástrojů, samplerů, romplerů a všeho, co má na sobě ty „divný pětikolíkový konektory, co se jmenujou MIDI IN-OUT-THRU“ respektive nesou jedno z log GM/GS/XG. Jak by měla (nebo mohla) vypadat taková MIDI skladba; co je to SMF1 a SMF2, zaměřím se i na SysEx zprávy, neboť pouze pomocí nich se dají nastavovat parametry DSP jednotek v nástroji. Jak pracovat s kanály, virtuálními stopami, kontroléry, bankami nástrojů, programy a následně mixem. Rád bych, aby na konci tohoto seriálku o MIDI měli všichni, kteří o tuto problematiku mají zájem, ucelenější představu o této problematice jako takové. Aby všichni věděli, o čem je řeč, když navštíví jiné stránky o MIDI. Aby……. aby to prostě UMĚLI (alespoň po stránce technické) DOBŘE.
Díl I.
Ufffff, tak ale doopravdy konec a jdeme na věc. Protože já sám pracuji s programem Cubase VST, tak budu vše zakládat i na prostředí tohoto programu. Nicméně jsem začínal na Cubasis, ke zvukovce jsem měl přibalený MIDI Orchestrator, ke klávesám Cakewalk HomeStudio a kamarád pracuje v Cakewalku (tuším verze 8), vím, že zrovna tato část – MIDI – je z hlediska práce v podstatě totožná všude. Přesto, pokud narazíte na nějakou nejasnost, neváhejte poslat dotaz na můj E-mail. Budu se ze všech sil snažit nenechat jediný problém nevyřešený :))
Než zabřednu do změti této problematiky až po uši, trocha informací o vybavení počítače, aby „to něco vůbec hrálo“. SW jsem již zmiňoval; určitě se ale najde nějaký ten free- nebo sharewarový prográmek, který bude fungovat tak, jak má. Zkuste některé download servery (slunecnice.cz, tucows.com, download.com). Kdo má klávesy nebo řídící klaviaturu s konektorem MIDI OUT (nebo 25 D-sub Cannon, chilli podobný, jako na gameportu) je vlastně ve větší pohodě, neboť si ušetří ukazováček, myš a podložku. Zadávat MIDI data pomocí myši rozhodně není žádný med (ale jde to taky 🙂 ). Zvuková karta (nebo tónový generátor) je vlastně klíčové místo celého řetězce, neboť zde se určuje výstupní kvalita MIDI materiálu. Zařízení by na sobě mělo nést alespoň logo General MIDI; levnější zvukovky bez tzv. wavetable syntézy nepodají patřičnou výstupní kvalitu. Protože i v této oblasti je toho docela dost na povídání (tak na jeden článek určitě), podle eventuálních ohlasů bych toto téma rozebral podrobněji. Nakonec zbývají repráčky či sluchátka; kabeloví maniaci si zřejmě připojí k počítači Hi-Fi věž.
Takže máme SW, HW, sehnaly se i klávesy a potřebné kabely. Propojení kláves a zvukovky je v případě kabelu s 25 D-sub konektorem nasnadě (nedá se to otočit) a v případě klasických MIDI konektorů (5-ti kolíkový DIN) je to trochu záludné: konektor OUT se strčí do zdířky IN a opačně. Tak, i na tohle jsme vyzráli, SW je správně nainstalovaný a pokud je vše v pořádku, mělo by to z repráčků či sluchátek vyluzovat nějaké tóny. Protože se každý SW krapet liší od těch druhých, problémy se dají řešit pouze konkrétním popisem SW+HW+situace. Obecně však zkontrolujte: správné propojení kabely, vše je zapnuto (taková banalita, ale právě v tom je ten chyták!), SW správně běží a indikuje činnost MIDI vstupu (většinou tam bývá nějaká signalizace), nemám vypnutou položku MIDI v mixéru zvukovky, nemám hlasitost na nulu. Pokud jsou chyby odstraněny a konečně to hraje, tak můžeme dál…
Stručně úvod do problematiky – klíčové pojmy, na které narazím, bych raději vysvětlil až přímo v místě (někdy je to tak lepší). Veškerou teorii jsem čerpal a vlastně neustále doplňuji z knihy SVĚT MIDI od Daniela Forró. Zájemce o detaily odkazuji na ni nebo na stránky www.forrotronics.cz. MIDI je vlastně zkratka pro nějak definované rozhraní určené ke komunikaci různých hudebních nástrojů. Jde vlastně o druh sériového rozhraní (pro elektroniky), po kterém putují informace o hudebních datech (pro hudebníky). Tvar těchto dat je standardizován podle normy, takže tak nějak vznikla kompatibilita 🙂 Ve světě počítačů nabyl pojem MIDI ještě trochu jiné podoby, a tou je vlastně soubor formátu SMF1 nebo SMF2, všem dobře známý svou koncovkou mid. Dá se do něj mrknout jednoduchým hexa editorem; obsahem těchto souborů je vlastně spousta na první pohled nic neříkajících čísel. Protože však těmito čísly chceme něco vyjádřit, vznikly přehledné (teď vývoj stranou) editory stvořené do podoby sekvencerů. Zde se v okně arrange zobrazují vytvořené MIDI stopy, které jsou přiřazeny jednotlivým MIDI kanálům, a dále pak informace o taktech, momentální pozici ve skladbě a eventuálně další údaje, jež jsou v Cubase shrnuty do panýlku vlevo, který se zove inspektor (obr.1).

POZOR: MIDI stopy jsou v sekvencerech tzv. virtuální, takže jednomu MIDI kanálu může být přiřazeno několik stop! Tyto však mohou obsahovat pouze jeden nástrojový program (ten se totiž přiděluje pouze MIDI kanálu).
V sekvencerech je vlastně více či méně zdařilé grafické prostředí určené pro jednoduchou a přehlednou práci s MIDI daty, které budu pro jednoduchost nazývat eventy (pro češtináře události).
POZOR: Pokud se rozhodnete nahlédnout do výše zmiňované knihy od D.Forró vězte, že vše je trošičku složitější. V zájmu jednoduchosti a přehlednosti se budu snažit zjednodušovat; pokusím se neubrat z kvality :))
Tato dílčí data nesou informaci o zapnutí/vypnutí not, stavu různých kontrolerů, nastavení DSP jednotek atd. Většinou to bývá v podobě tzv. EDIT okna (obr. 2), LIST okna (obr. 3) nebo SCORE okna (obr. 4). EDIT okno může zobrazovat noty např. v podobě obdélníčků o různé délce; ta vyjadřuje délku trvání noty v dobách podle zvoleného taktu. Pod ním se může nacházet okno informující o stavu zvoleného kontroléru. LIST okno dokáže zobrazit všechny eventy tak, jak jdou za sebou. Proto je v něm daleko více objektů a je tedy nepřehlednější. Nicméně třeba pro práci se SysEx zprávami je neocenitelné! SCORE okno je okno zobrazující klasickou notovou osnovu a noty tak, jak je známe my všichni, co si pamatujeme alespoň mlhavě hudební výchovu ze ZŠ 🙂

Sázet noty do něja­kého sesku­pení lze v kte­rémkoli z výše uvedených o­ken; dle mého názoru jsem je uvedl podle obtíž­nosti od toho, kde se pracuje nej­lépe a nej­jed­no­dušeji až k tomu nej­méně „jůzr frendly“ – čiže „uži­vatelsky ne­přívětivé“. Já osobně pracuji v EDIT oknu při vytváření a úpra­vě melodií v jed­notlivých sto­pách a práci s kon­troléry (průběh je mož­né nakreslit gra­ficky). LIST okno používám při práci se SysEx zprávami, kterými nastavuji typy a parametry jednot­livých efektů.
Tímto bych ukončil první díl. Uznávám, že prav­dě­podobně není „nic extra“, ale pokud bude dosta­tečná ode­zva z vaší strany – mys­lím tím dotazy eventuálně náměty, kterému problému bych se měl věnovat pod­robněji – tak by se tyto články o MIDI mohly od­víjet správ­ným směrem 🙂
Všechny do­tazy, připomínky a ná­vrhy směrujte prosím na mojí E-mailovou adresu, předmět: MIDI. Budu se snažit odpovídat individuálně; pokud se sejde více dotazů na stejné téma, vyrobím z toho samostatný díl seriálku. V příštím díle bych se už naplno vrhnul do struktury MIDI skladby a jak tedy dostat MIDI data do počítače.

© 2001 Pavel Kappler