Obrněné DI Boxy DI-Verse firmy Ote Cables

Pokud vám značka Ote Cables (https://otecables.cz/cs/) dosud nic neříká vězte, že se jedná o dceřinku ozvučovací firmy Ote Sound, která se před časem pustila do výroby kabelů a vestaveb kabeláže na míru a posléze také do vývoje a výroby zmiňovaných DIboxů DI-Verse. Jako patriot mám vždycky radost když se domácí firmě podaří navrhnout a vyrobit výrobek na světové úrovni a prosadit se sním i v zahraničí. To první (výrobek na světové úrovni) mohu potvrdit (viz zbytek tohoto článku) a to druhé na sebe podle mého nenechá dlouho čekat. Ale nepředbíhejme (jak říkají moje děti „nespoilujme“) a pojďme si ty tři cihličky, které po vybalení ztěžka dopadly na můj naštěstí dostatečně bytelný dřevěný stůl, nejprve představit.

DIVERSE, DI-Verse, rozmanitost božských veršů

Ještě než se pustíme do rozboru každého DI boxu zvlášť rád bych vám pověděl co mají společného a je toho opravdu hodně. Už při letmém pohledu na obrázky člověk musí uznale pokývat hlavou se slovy „tady se konstruktér zamyslel“. Všechny modely DI-Verse mají stejně provedené kovové krabičky, liší se od sebe jen barvou a pochopitelně osazením. Krabičky samé jsou umístěné ve zlatém pancéřovaném „brnění“ které známe už od kanadských DIboxů značky Radial (https://www.radialeng.com), tady to ovšem klucí brňácí dotáhli ještě o něco dál. Aby se výroba nemusela zabývat čtyřmi různými verzemi „brnění“ a dalo se vyrábět jen s jediným potiskem je v pancíři prosekané okénko, které k předtištěnému nápisu DI-Verse po zasunutí krabičky DI boxu doplňuje příslušný typ. Možná vám to přijde jako blbůstka nad kterou je zbytečné se tak rozplývat, ale z pohledu výrobce je to geniální trik…a zkuste sami něco takového vymyslet.

Když jsem už zmínil kanadské DI Boxy Radial, které v pasivním provedení dosud slouží jako všeobecně ridery uznávaný průmyslový etalon a tudíž ani DI-Verse se občasnému srovnání nevyhnou, musím zmínit další věc která mě zaujala: o tři desetiny milimetru tlustší železo. Zatímco „brnění“ rytířů od Radialu je vyrobeno z pancíře tlustého 2mm, brňané zvolili brnění více jak dvoumilimetrové (já naměřil 2,3mm). Nevím zda toto opatření má připravit zařízení na služby v kraji razovitém, ale mně osobně to přijde už jako trochu přehnaná starostlivost. Když bych na tomto místě měl použít otřepané americké recenzentské klišé „bytelný jako tank Sherman“ musel bych jedním dechem dodat „a těžký také tak“ (samozřejmě s nadsázkou, 30t jako M4 žádný DI-Verse nemá). Nejsem přítelem konspiračních teorií takže fakt, že v technických parametrech údaj o hmotnosti chybí, ačkoliv kolonka je tam pro něj připravená, budu považovat za náhodu.

Já jsem si ale jednokanálový DIVERSE 1ch HiZ zvážil (tedy bych rád poděkoval své ženě Elišce za zapůjčení kuchyňské váhy) a navážil jsem rovných 813g (tedy 0,831kg)! Pro srovnání Radial JDI na stejné váze ukázal 670g což sice také není málo a i zabít by se s tím dalo, ale s DIVERSE 1ch HiZ to zdaleka není stejná váhová kategorie. Tím se dostáváme k prvnímu z nemnoha mínusů, který musím DI-versantům přiřknout. Chápu, že kluci z OteSoundu jsou zvyklí na masivní kabelovky na kolečkách a spousty helferů (po moderním „stagehands“), ale jak k tomu přijdeme my, freelanceři? Nedávno jsem vážil svůj příruční kufřík poslední záchrany a váha ukázala něco přes 17kg, což se už samo o sobě dost pronese… a to v něm, světe div se, nemám ani jeden DI box od OTE Cables. Pojďme ale dál.

Vedle konstrukčních detailů mě zaujala také další společná věc: použité komponenty. Zatímco kanadský Radial zvolil pro levnější modely svá vlastní trafa C-tek, pro lepší modely nyní již svá vlastní trafa Jensen (věděli jste, že JP Cabletek, majitel značky Radial, v roce 2014 firmu Jensen koupil?) a pro nenáročné aplikace trafa Allied (opět americká), v OTE Cables mají jasno: všechny modely jsou postaveny kolem vynikajících permalloyem stíněných transformátorů švédské firmy Lundahl. To je, myslím si, po všech stránkách vynikající volba jako ostatně potvrdily všechny mé srovnávací testy.

Mohu si zde dovolit krátkou odbočku pane profesore? Nepřijde vám zajímavé kolik je v angloamerických zemích skvělých firem vyrábějících výtečné signálové transformátory a jak málo jich je na stejné úrovni máme v pevninské Evropě (tedy alespoň o kterých vím)? Vedle zmíněných a pro americký trh referenčních Jensen (jejich OEM pro JP Cabletek počítat nebudu) tu máme Edcor, Cinemag, Crimson, Allied, v kanadě Hammond, v UK pak Sowter, Carnhill, OEP, VTX… a v pevninské Evropě? Vedle nesporné jedničky, švédského Lundahl, vím jen o německých Haufe, Lehle a EXPERIENCE audio, holandských Amplimo a lichtenštejnském Neutrik (ovšem tady moc nevěřím, že to nejsou výrobky z dálného dovozu). Víte o nějakém dalším výrobci signálových transformátorů vhodných pro DI Boxy, sídlícím v kontinentální Evropě či ještě lépe ve její střední či východní části? Napište mi do komentářů pod článkem.

Suma sumárum použití transformátorů Lundahl dává smysl jak z hlediska dostupnosti, tak z hlediska ceny a kvality a nelze za něj konstruktéry než pochválit. Veškeré další použité součástky jsou obdobné kvality a mají na starosti obvykle buď ochrany (například proti stejnosměrnému napětí na vstupu či přepětí), nebo přidružené funkce jako PAD (útlum -20dB u všech modelů). Celkově musím říct že co můžu posoudit odvedl konstruktér K.S. (pozn. red.: Karel Stouda) skvělou práci: plošné spoje jsou navržené účelně a zpracované čistě kam až oko dohlédne (což je asi centimetr za okraj krabičky) a kontaktní plošky jednotlivých částí krabičky jsou dokonce podložené měděnými pásky tak, aby bylo zaručeno jejich dokonalé přizemnění. Výrobce myslel také na takové drobnosti jako je neoprenová protiskluzová plocha na spodní straně (podle mě mnohem lepší řešení než obvyklé samolepicí gumové nožky) a na závitem opatřený otvor, díky kterému je DI možné kamkoliv přišroubovat (například na lanko chránící DI proti odcizení).

Také bych rád pochválil použité přípojné konektory. Tam kde například Radial TWIN-ISO používá standardní vstupní XLR konektor bez pojistky jsou u DI-Verse 2ch ISO použité konektory s pojistkou. Totéž najdeme u modelu DI-Verse 1ch dokonce i na 6,3mm jack výstupu, takže kolemjdoucí zpěvák poté co zakopne o kabel od DI boxu k páráku, který jste zapomněli vylepit, zcela bezpečně padá do publika za hlasitého vřeštění všech fanynek v prvních dvou řadách… ale spojovací kabel nevykopne. Také kvalita konektorů, ačkoliv na nich nenajdete logo žádného známého výrobce, mi na první pohled přijde na vynikající úrovni. Na rozdíl od některých konkurentů (a tady nemyslím Radial), jejichž DI boxy trpí tím, že TRS (jack 6,3mm) konektory jsou připevněny pouze do plošného spoje a časem se vyviklají, u DI-Verse je vše jak má být a všechny konektory jsou přišroubovány (byť použité TRS plastovými matkami) do kovové krabičky. Ještě za jednu věc bych konstruktérům rád poděkoval. Patřím mezi jevištní paranoiky, kteří dávají DI box i na výstup z AERka nebo Galliena, který je osazený XLR, prostě pro jistotu. Standardní pasivní DI boxy, vybavené jen TRS (jack 6,3mm) vstupy mi v tomto moc nepomáhají neboť nelze použít standardní XLR-XLR kabel, takže XLR vstup (ať už samostatně, nebo XLR/TRS combo) na DI boxu mi přijde jako velmi užitečná věc a překvapuje mě jak málo výrobců na tuhle drobnost myslí.

Abych jen nechválil, drobný záhlavec by si zasloužily popisky, které nejen že jsou malé, ale někdy nedostatečné – například na vstupní straně máte DI-Verse 1ch máte 2x TRS a 1x XLRF zcela bez popisku a veškerá informace je odbyta lakonickým popiskem IN na hraně „brnění“. Člověk tak chvíli zaváhá jak to autor myslel a zda jsou všechny tři konektory spojeny paralelně či zda za tím hledat nějakou čertovinu. Přitom by stačilo zboku spojit všechny tři zdířky čarou tvaru T, případně přidat nápis PARALLEL nebo THRU aby bylo jasno. Podobně jak jsem na výstupu ocenil neobvyklé osazení také konektorem TRS i tady uživateli není na první pohled jasné co je to vlastně zač. Dlužno ale dodat, že v českém manuálu jsou všechny zdířky pečlivě a detailně popsány, takže po prvním seznámení majitel asi nebude mít s použitím problém.

Ještě než si představíme jednotlivé kousky dovolte mi se rozplynout nad další milou maličkostí. Možná jste se při čtení předchozích řádků podivili jak jsem si mohl dovolit podívat se na osazení součástkami a tak vůbec. Nebývá zvykem aby výrobce přímo nabádal uživatele aby se chopil šroubováku a vydal se do útrob zařízení, ba spíše naopak. U DI boxů OteCables DI-Verse je tomu ale jinak, Díky tomu, že transformátory Lundahl je možné zapojit dvěma způsoby a DI-Verse vám dává na výběr (na plošňáku je pro tento účel dvojice přepínacích jumperů), k použití šroubováku vás Ote Cables coby výrobce v manuálu přímo vybízí. Tenhle „guerillový“ přístup mě opravdu baví… jen si tak říkám zda to zjevně šikovný konstruktér přeci jenom nemohl vyřešit nějakým řádně chráněným skrytým přepínačem (např. jako má Radial SB-1 z boku na GND LIFT) . Ne že bych nešrouboval rád, ale zlacené šroubky ve zlatém brnění zapůjčených DI-Verse jsou tak drobné a měkké, že mi to dalo hodně snahy a strachu je povolit a povolovat je častěji bych se docela bál.

Vidíte sami, že všichni tři obrněnci DI-Verse toho mají opravdu hodně společného a dobré tři čtvrtiny recenze můžete vztáhnout na všechny modely. Na tomto místě se ale společná cesta přeci jen rozděluje, takže si pojďme konečně přestavit každý z nich zvlášť.

DIVERSE 2ch ISO

Jeden nemusí být zrovna křížovkář aby si podle názvu dokázal dokázal domyslet co od sytě červeného DI boxu ve zlatavém brnění může čekat. Je zkonstruovaný pro galvanické oddělení vysokoúrovňových zdrojů audio signálu, jako jsou výstupy profesionálních mixážních pultů a PA procesorů, což jsem si nevymyslel, ale zkopíroval z popisku výrobce. Znamená to, že se majiteli bude hodit všude tam, kde je potřeba od sebe oddělit dva různé elektrické světy (například aby nedocházelo k zemní smyčce či vzájemnému rušení) a přitom přesně zachovat úroveň signálu a symetrii na obou koncích. Příkladů z praxe si jistě vymyslíte několik, jako příklad za všechny bych uvedl připojení videorežie pro streaming který vyžaduje „váš“ zvukový výstup. Také jste jistě uhodli, že se jedná o DI box dvoukanálový, protože stereofonie přes veškeré zajímavé vícekanálové pokusy stále ještě vládne našemu světu.

Výhodou autora při popisování zařízení české výroby je (alespoň v tomto případě) českojazyčný manuál. Protože na FADER.cz mi zatím za recenze nikdo neplatí a tak nemá smysl zbůhdarma vlastními slovy opisovat technické detaily z manuálu, dovolte mi z něj důležité části vždy rovnou ocitovat.

Tento krátký text spolu s mým předchozím říkají o DIVERSE 2ch ISO snad vše. Jediné nad čím se snad můžete podivit je, že výrobce nevybavil svůj DI box přepínačem pro otáčení polarity. Ani u ostatních DI boxů tohoto výrobce prvek otáčení polarity nenajdete a upřímně řečeno já osobně to považuji jedině za výhodu. Nevím, jakou máte zkušenost vy, ale mně zrovna nedávno mé dva aktivní DI boxy s omylem přepnutou polaritou natolik vyškolily, že přepínač POLARITY na DI boxu považuju už za nepřítele. Navíc v dnešní době není nejmenší problém otočit polaritu na mixážním pultu. Krom toho s sebou vždycky ve své sedmnáctikilové KPZtce nosím dvě „obracečky“. Ještě při pohledu na čelní panel mě napadá že je možná trochu škoda, že se nepodařilo tento izolační DI box vybavit i TRS jacky což by ještě zvýšilo univerzalitu zařízení a to jak směrem do vstupu, tak směrem z výstupu. Přeci jen TRS jacků se používá stále hodně a proč nepoužít DIVERSE 2ch ISO například i na symetrický výstup ze stagepiana či na oddělení starších DJských pultů.

DIVERSE 1ch s převodovým poměrem 1:1

Modrý rytíř ve zlaté zbroji se vyrábí jak v jednokanálové, tak ve dvoukanálové verzi a protože počet kanálů je vedle designu jediným rozdílem, nechal jsem si poslat tu jednokanálovou. Na rozdíl od svého plně symetrického rudého kolegy s ISO, modrásek slouží převážně pro připojení standardních nesymetrických zdrojů audio signálu, jako jsou klávesové nástroje, zvukové karty, kytarové efektové „krabičky“ apod., kde poskytuje vyšší přebuditelnost. Tady se tedy počítá už i s nesymetrickým zapojením linkového vstupu, ačkoliv výstup je samozřejmě symetrický.

Manuál na tomto místě uvádí (tedy mimo jiné):

Klasický linkový DI Box „non-plus-ultra“ s šikovnou vychytávkou, tedy s interním přepínáním výstupního zapojení trafa ve dvou režimech výstupní impedance. Kéž by to šlo bez šroubování.

Nástrojový DIVERSE 1ch HiZ

Na tenhle vysokoimpedanční model jsem se těšil nejvíc, protože jsem si ho chtěl v rámci testování srovnat (viz dále odstavec „Srovnávací měření“) se svým DI, založeným na stejném modelu transformátoru Lundahl. Jedá se o klasický vysokoimpedanční model, ale to se dozvíte spíš z níže citovaného popisku, vykopírovaného z manuálu:

Ani se neptejte, jak v testu dopadl můj srovnávací DI box. DI-Verse HiZ je zjevně špičkové zařízení, a tak jediné co bych mu rád vytknul (navíc k předchozímu společnému, samozřejmě) je, že v manuálu by mělo být jasně uvedeno, které nastavení režimu výstupní impedance je „výchozí“, jinými slovy „jak je zařízení nastaveno z výroby“ (mimochodem i tohle by vyřešil z vnějšku přístupný přepínač). Pro relevantnost svého srovnání jsem musel se šroubovákem do útrob (můj DI je v zapojení 10:1, DI-Verse HiZ je, jak jsem zjistil, implicitně 5:1) a dost jsem si to užil. Na druhou stranu chápu, že běžného uživatele to nejspíš nemusí trápit.

Srovnávací „měření“

Hned na úvod tohoto odstavce bych rád uvedl na pravou míru výraz v nadpisu a uvozovky u slova „měření“. Rozhodně nedisponuji takovou technikou, abych si mohl dovolit přeměřovat technická data udávaná výrobcem, nehledě na to, že ani nemám ambice o nich pochybovat. Vzhledem k tomu, že limitujícím faktorem u tak kvalitních zařízení jako jsou trafa Lundahl (OteCables) či Jensen (Radial) jsou do jisté míry parametry mojí zvukovky, neberte prosím mé závěry jako absolutní. Důležitým slovem u mých „měření“ je ale slovo „srovnávací“. Ať je moje zvukovka jakákoliv, výhoda srovnávání je, že pro všechny měřené subjekty jsou podmínky stejné, takže srovnávat naměřené výsledky s vědomím omezení použitého způsobu měření přeci jen má smysl. Proč vám to tu píšu? Vlastně zcela zbytečně, protože jak referenční DI boxy Radial JDI, tak testované OteCables DI-Verse, se ve výsledcích měření ukázaly jako naprosto srovnatelné. Přesto, pokud se budete dívat na naměřené grafy, pečlivě se podívejte na měřítko zobrazení a uvědomte si, jak malé změny ono zakřivení křivky představuje. Srovnání bylo provedeno při stejných budících úrovních 2,67V, neboť víc mi moje zvukovka prostě nedá. Ještě pro úplnost dodejme, že Radial JDI používá trafo Jensen stíněné permalloyovým dómem, Twin ISO používá jiný model Jensen bez permalloyového stínění a multimediální PRO-AV2 je osazen firemním stíněným trafem C-tec. Jaká trafa používají DI-Verse už myslím víte.

Snímky obrazovky výsledků srovnávacího „měření“

Kmitočtová odezva.

Dynamický rozsah

Celkové harm. zkreslení

Zhodnocení

Na závěr se obvykle sluší napsat všechna pro a proti a trochu se nad nimi zamyslet. Většina chvalozpěvu i pár výtek již byla napsána v předchozím textu tak mi dovolte jen malé shrnutí. OteCables DI-Verse jsou snad nejpoctivější pasivní DI boxy které mi kdy přišly do ruky a bez uzardění snesou srovnání s uznávanou špičkou, kterou i v mnohém předčí. Když pominu drobnosti jako měkké šroubky, místy malé a nedostatečné popisky a větší hmotnost, zbývá mi k zamyšlení už jen jeden potenciální nedostatek: cena. Celkem s daní 7.115,- Kč za jednokanálový pasivní DI box vskutku není málo a pro mnohé zvukaře to může být těžko obětovatelná částka. Na druhou stranu pokud si pro modelové srovnání vyberu například Radial JDI Stereo s oficiální cenou 10.207,- vč DPH a postavím proti němu DI-Verse 2ch za „pouhých“ 10.043,- Kč vč. DPH je zjevné, že pokud hledáte pouze kvalitu nesejde vám na „riderovosti“ nákupem DI boxu z moravské metropole jedině vyděláte (a navíc podpoříte tuzemského výrobce). Také se proslýchá, že Ote Cables čas od času pořádají slevové akce, takže pokud po některém DI-Verse stůněte a s nákupem zrovna nespěcháte, dost možná že nákup v ten pravý čas zvládnete ještě laciněji. Zkrátka, co jsou Ote Cables DI-Verse zač už víte z tohoto článku a tím má práce končí, další už je jen a jen na vás (i na vás tady vlevo).

Dodatek

Ještě když byl v tuzemsku tištěný časopis ve kterém vycházely odborné recenze na zvukařskou techniku říkal jsem si, jaká že je škoda že se k textu recenze nikdy nevyjádří také konstruktér recenzovaného výrobku, nebo alespoň obchodně-technické zastoupení jeho značky pro Českou republiku. V tištěné podobě taková věc není možná, ale elektronické publikování už tuhle moc má. Proto mě nesmírně těší, že pro vás můžu „přetisknout“ text, který mi jako reakci na článek zaslal pan Filip Otevřel z firmy OteCables: