Válka o bezdráty: přijdeme o 600MHz?

Je to paradox, ale pro většinu lidí je informace o tom, že se chystá Světová radiokomunikační konference (WRC) jen dalším nezajímavým infromačním balastem. Přitom právě tady se bude rozhodovat co se dál bude dít s kmitočtovým spektrem, které zejména v oblasti UHF používáme pro provoz našich bezdrátových a komunikačních systémů. Každý zvukař, RF koordinátor, ale i muzikant, by měl při zmínce o WRC zbystřit. Právě zde se totiž v letech 2027 a posléze 2031 bude rozhodovat o tom kolik kanálů pro provoz našich bezdrátů budeme moci v budoucnu využít. Ostatně, vzpomínáte na přechod na DVBT a následující „digitální dividentu“? Rozhodnutí o přidělení pásma 694-790MHz pro narůstající potřeby telekomunikačních firem (všichni chceme internet v mobilu) bylo přijato už v únoru 2012 a přitom ještě o deset let později se mnozí uživatele divili že své bezdrátové systémy v tomto rozsahu již nemohou legálně používat. Tedy WRC konference je pro náš obor nesmírně důležitá a má smysl se podívat co se peče. Poďme na to.

WRC-27 proběhne tradičně pod záštitou Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) na přelomu října a listopadu 2027 a ačkoliv se nemusíte bát, že by naše bezdráty ze dne na den jakkoliv zakazovala, budou se na ní definovat pravidla hry pro dekádu po roce 2030. Ztráta dalšího kusu UHF pásma by pro náš obor a jeho bezdrátové mikrofony, in-eary, interkomy – prostě PMSE (Programme Making and Special Events), znamenala významný zásah do možností bezdrátových přenosů a to zejména u velkých produkcí.

Pojďme se nejprve podívat na to, jaká je aktuální situace.

Osekávání UHF pásma

Nástup 4G a následně 5G sítí firem O2, T-mobile a Vodafone u nás znamenal, že jsme byli nuceni opustit nejprve pásmo 790-862 MHz a poměrně nedávno i pásmo 694–790 MHz, čímž obor přišel o necelých 100 MHz drahocenného kmitočtového spektra.

Dnes proto drtivá většina bezdrátů (mám na mysli ty profesionální, hračky z Alíka a Bluetooth/Wifi udělátka nechme stranou) pracuje ve zbylém UHF pásmu 470–694 MHz (tzv. sub-700 MHz). Pravda, toto pásmo je primárně určeno pro pozemní digitální televizní vysílání (u nás DVB-T2), ovšem Všeobecné oprávnění VO-R/10 ČTU nám umožňuje za určitých podmínek a takřka na vlastní riziko s digitální televizí „koexistovat“ a provozovat naše bezdrátové systémy souběžně s ní. Zvukaři zde fungují jako tzv. sekundární uživatelé – využíváme „bílá místa“, tedy frekvence, které v dané lokalitě televize zrovna nepoužívá a jsou tedy nezarušené a vhodné pro náš provoz (a naopak: my nebudeme svými 50 mW někoho rušit). Současná evropská legislativa (Rozhodnutí EU 2017/899) naštěstí garantuje dostupnost tohoto pásma pro televize a PMSE minimálně do roku 2030 a díky harmonizaci legislativy napříč členskými státy EU platí tato garance i u nás.

Kdo všechno si brousí zuby na 600 MHz?

Volné kmitočtové spektrum je dnes tou nejcennější komoditou a o pásmo 470–694 MHz je tak samozřejmě obrovský zájem z několika stran. Vlastnosti těchto vln (skvělé šíření na velké vzdálenosti a výborný průnik do budov) z nich dělají doslova svatý grál.

• Mobilní operátoři: Telekomunikační giganti argumentují tím, že mobilní datový provoz vzroste do konce dekády dvojnásobně až sedminásobně (už nám v mobilu nestačí jen webstránky, chceme také videa a livestreamy) a že pásmo 600 MHz nutně potřebují pro budování 5G a budoucích 6G sítí, zejména pro pokrytí venkova a masivní rozvoj internetu věcí (IoT). Tlak telekomunikační lobby je samozřejmě obrovský, osatně na předchozí konferenci WRC-23 se operátorům již podařilo prosadit sekundární alokaci také pro mobilní služby v pásmu 470–694 MHz ve 43 zemích organizace CEPT (což zahrnuje většinu EU).
• Bezpečnostní složky: Bez spojení není velení a tak policie, hasiči a záchranáři také požadují část z tohoto spektra (hovoří se 60 MHz) pro spolehlivé širokopásmové sítě, umožňující bezpečný přenos kritických dat a živého videa z terénu (například z vrtulníku).
• Armáda: Vzhledem k současné geopolitické situaci se o slovo hlásí i obranný sektor. Armády odhadují své potřeby na 48 až 100 MHz vyčleněného spektra, přičemž mají enormní zájem zejména o spodní část pásma (470–512 MHz), kam lze snadno přeladit stávající vojenskou techniku z přehlcených vojenských pásem.

Co přesně se (ne)vyřeší WRC-27?

Znovu mi dovolte zopakovat, že nejbližší WRC-27 nemá na programu přímé odebrání pásma UHF provozu bezdrátů. Na konferenci v roce 2027 se povede diskuse o tom, jaké mantinely a regulační rámce budou nastaví pro konferenci následující (WRC-31) a předpokládám, že budou zadány dlouhodobé studie zkoumající potřeby hudebních a televizních produkcí s ohledem na možnosti provozu PMSE v jiných kmitočtových pásmech. Výsledky studií pak budou prezentovány na WRC-31, která již má na svém předběžném programu právě i revizi alokací a možná regulační opatření v tomto pásmu.

To znamená, že boj probíhá teď, v rámci evropských institucí (CEPT, RSPG, Evropská komise), kde se tvoří společná pozice EU. Zatímco ve státech jako Itálie či Španělsko je závislost obyvatelstva na pozemním televizním vysílání přes 90 %, v jiných zemích (např. Švédsko) spěje popularita pozemního šíření TV signálu k zániku. EU proto pravděpodobně po roce 2030 zvolí flexibilní přístup, kdy umožní jednotlivým státům rozhodnout se, komu kterou část spektra přidělí. Pro touring a festivaly napříč Evropou by ale taková roztříštěnost znamenala významné zhoršení provozních podmínek a také komplikace s koordinací bezdrátů zejména při mezinárodních turné.

Mýtus jménem „jděte jinam“ vs. realita živé produkce

Častým argumentem, který slýcháváme od telekomunikační lobby je, že PMSE se může přesunout do jiných, vyšších pásem (např. 2,4 GHz, 5 GHz nebo 6 GHz). Zvukařská praxe ale ukazuje, že je to takřka holý nesmysl.

1. Fyzika nás nepustí: Pro profesionální audio, obzvláště in-ear monitory, je naprosto kritická latence (zpoždění). Digitální systémy se dnes sice dostaly na 2–3 milisekundy, což je hranice snesitelnosti, ale použití přehlcených IT pásem jako 2,4/5 GHz, která trpí vysokou mírou plošného zarušení a absencí koordinovatelnosti kanálů, je pro velké akce zcela nereálné.
2. Kapacita: Organizace sdružující zvukaře deklarují, že pro bezproblémový provoz na velkých akcích obor potřebuje blok minimálně 110, ideálně pak 220 MHz spektra. Velký koncert světových kapel dnes běžně používá i více než 300 současných RF spojů (nejsou to jen mikrofony a IEM, ale také interkomy, kamery, telemetrie aj.) a to ještě nemluvím o Olympiádě.
3. Alternativní pásma chybí: Některé pokrokové státy, jako například Velká Británie, sice vyčlenily pro PMSE doplňkové frekvence v DME pásmu (960–1164 MHz), ale vyšší pásma mají mnohem horší prostupnost překážkami, vyžadují vyšší spotřebu energie (rychlejší vybíjení baterií) a vybudovat pro ně celosvětově standardizovaný ekosystém techniky by bylo ekonomicky nesmírně náročné.

Naděje v nových technologiích?

Výrobci bezdrátové techniky pochopitelně trendy sledují a snaží se účinnost využití spektra maximalizovat technologiemi jako je Narrowband (Wisycom), nebo WMAS (Sennheiser, Shure). Vedle možností rozšíření do DME pásma a jeho licencování se zkoumá i využití privátních 5G sítí pro interkomy, někteří profesionálové ale namítají, že zatím nesplňují náročné požadavky reálného produkčního prostředí živých koncertů (ačkoliv první vlaštovky hotových produktů jsme na výstavě NAB Show 2026 mohli vidět už dnes). I přes tyto inovace platí, že bez odpovídajícího prostoru v kmitočtovém spektru se žádná technologie bezdrátového přenosu prostě neobejde.

Kdo se postaví telekomunikační lobby a jaký je předpokládaný výhled

Už jsem zmiňoval, že do roku 2030 jsme chráněni, ale to, co přijde po něm? Pokud na konferenci WRC-31 nakonec bude přidělena další část UHF pásma mobilním operátorům, čekají nás nejspíš těžké časy:

• Mnohem méně dostupného spektra povede k radikálnímu nárůstu intermodulací a kritickému nedostatku kanálů pro větší akce.
• Funkce RF koordinátora se stane absolutní nezbytností i na středně velkých akcích (což bych viděl jako pozitivum, ostatně tady máme proti světu značné zpoždění).
• Riziko výpadků signálu a rušení se rapidně zvýší.
• Rentálky i zvukaři budou čelit nutnosti dalších investic do kompletní obměny bezdrátového parku.

Jakkoliv možná vypadá naše situace beznadějně, mám pro vás i dobré zprávy. Pomalu se formují mnohé národní a také evropské či mezinárodní spolky, které slibují se zasadit o právo uživatelů PMSE systémů na své místo na slunci… tedy v kmitočtovém spektru. Organizace jako APWPT, EBU, francouzská FEAC, či nedávno zformovaná mezinárodní aliance WMSA (Wireless Microphone Spectrum Alliance) bijí na poplach a snaží se na politické úrovni vysvětlit, že spektrum pro „kulturu“ (jak sami pásmo 470–694 MHz nazývají) nesmí padnout za oběť datovým tarifům. Bude to proti telekomunikační lobby stačit? Dozvíme se po přestávce*.

* (Tedy v listopadu 2027 přičemž druhá, závěrečná epizoda pak přijde na podzim roku 2031. Situaci budu samozřejmě nadále bedlivě sledovat.)