Je USB-C akumulátor vhodný do bezdrátů?

S každou novou technologií nutně přilétají také mouchy, které jinak docela dobrý nápad ještě v plenkách dokáží vhodně umístěnými tečkami degradovat někdy až na zavrženíhodnou úroveň. Asi jste si taky před několika lety všimli, že se na trhu začaly objevovat nejprve 9V a posléze i tužkové akumulátory, vybavené nabíjecím USB-C. Neslétlo se na ně tehdy sice obvyklé mračno much, přiletěla ale jedna pořádná: zalomená vybíjecí charakteristika. Jak je to ale dnes?

Jak narovnat hokejku

Pro domácí či kancelářské použití se nejedná o žádnou pohromu a pro běžného uživatele nepředstavuje žádnou změnu: zařízení, opatřené baterkami, dlouho funguje, až najednou fungovat přestane a baterky (tedy nabíjecí akumulátory) se vymění. Drtivá většina domácích spotřebičů nemá indikaci stavu baterie, takže takový průběh ani nikoho nepřekvapí. U lidí naší profese, kteří jsou v divadlech, korporátních eventech, na maturitních plesech a při projevech prezidentů čehokoli, zvyklých úzkostlivě hlídat displeje a opotit se při každé mizející čárce baterky, je ale situace zcela jiná.

Pozvolná vybíjecí charakteristika, jakou mají klasické alkalické baterie i nabíjecí NiMH články, nám dává čas. Čas reagovat s dostatečným předstihem v případě, že „talentu“ dochází baterky v bezdrátovém mikrofonu a hrozí výpadek. Indikace moderních bezdrátů je schopna stav baterie vyhodnocovat průběžně a varovat (podle filozofie výrobce) půl nebo i hodinu před kritickým stavem a vypnutím vysílače – to vše díky pozvolnému vybíjení článků.

U baterií se stejnosměrným step-down měničem, tedy těch nabíjených z USB-C, to ale bývalo jinak. Měnič optimalizuje výstupní napětí tak, aby akumulátor po celou dobu provozu posílal plných 1,5 V a teprve až když nemá odkud brát, baterka se vypne. Potíž je v tom, že se tak stává z ničeho nic: díky optimalizaci napětí indikátor bezdrátového vysílače nemá průběžnou informaci a baterka tak ukazuje do poslední chvíle plný stav… a pak z nenadání „zemře“.

 

Proč se tak děje a jak to celé funguje?

 

Tedy, nadpis odstavce by měl být spíš „Proč se tak dělo…„, protože jak se zdá, i tato technologie pokročila s dobou. Z čiré zvědavosti jsem před časem zakoupil nabíjecí USB-C tužkové baterie, abych si sám vyzkoušel, jak strmá ta vybíjecí charakteristika, kterou mi zděšeně popisovali zkušenější kolegové, vlastně je a zda je to skutečně pro zvukařskou praxi tak nepoužitelná věc. Dal jsem za ně něco přes šest stovek a očekával, že skončí v domácím dálkovém ovladači televize, nebo tak něco. K mému překvapení už rychlý test v bezdrátové handce AKG HT450 (používá jednu tužkovou – viz galerie dole) naznačil, že šance na použití v bezdrátových mikrofonech tu přece jenom je. Pravda, tyhle jednoduché bezdráty mají indikaci zbylého provozního času přizpůsobenou použití standardních alkalických baterií, ale i tak byl displej schopen ukázat moment, kdy zbývají 7 (prakticky jen hned po vložení), 5, 4 a 2 hodiny a nakonec i rozsvítit kritickou červenou LEDku (pravda, sedm minut před vypnutím vysílače, což by bylo na rychlé nohy). Nicméně v handce baterka vydržela šest hodin, což považuju za velmi slušný a především v praxi použitelný, výkon.

Ještě lepší zkušenost jsem udělal s USB baterkou v beltpack vysílači Wisycom MTP41. Tento malý jednobateriový kousek představuje technologickou špičku mezi bezdrátovými mikrofony, takže jej výrobce opatřil nastavením vybíjecích profilů pro různé typy baterií, což se nám hodí. Testovaná USB baterie v něm na 50 mW vydržela přes pět hodin (viz graf dole) a indikace vybíjení baterie dávala poměrně relevantní údaje. Pravda, posledních patnáct minut od rozblikání varovné LED indikace je docela sešup, ale indikátor baterie ukazoval prázdné bříško už tři čtvrtě hodiny předem, což považuju za naprosto dostatečné například i pro náročný divadelní provoz. V následujícím grafu se ostatně můžete podívat na křivku tak, jak jsem ji odečetl z indikace stavu baterie beltpacku.

 

Jak je to tedy s použitím USB-C nabíjecích akumulátorů ve zvukařské praxi?

Samozřejmě můžete namítnout, že oproti řešení s klasickými akumulátory má tato technologie také další nevýhodu: kvůli místu pro elektroniku a konektor bývá skutečná kapacita nižší než u klasické NiMH baterie, typicky jen 1 000–1 500 mAh, zatímco NiMH dává až 2 500 mAh. To je samozřejmě pravda, ale pokud bych měl vycházet ze srovnání s NiMH články LADDA 2450 mAh, které normálně pro HT450 používám, udržely testované akumulátory v provozu jen o něco málo méně (o necelou hodinu). Mimochodem, legrační je, že výrobce u nich šikovně udává kapacitu 2 600 mWh, což by na první pohled mohlo vypadat jako podobné číslo – ovšem nejedná se o stejnou jednotku (2 600 mWh = 702 mAh). Jestli je to záměr pro zmatení nakupujícího, nebo náhoda, těžko říct.

Každopádně z mého pohledu výhoda nabíjení standardizovaným USB-C jednoznačně převyšuje i případnou nevýhodu nižší kapacity, protože USB-C nabíječku máme obvykle k dispozici pro naše telefony a notebooky (díky EU) prakticky kdekoliv. Samozřejmě všechna pro a proti konkrétně pro vaši práci si budete muset zvážit sami – já jsem rád, že jsem si tuhle vychytávku pořídil. Jak to bude s dlouhověkostí tohoto řešení, vám ovšem teď neřeknu: čas ukáže.

 

 

---

Galerie: