Vybíráme mikrofon: Přenos manipulačního ruchu

Výběr mikrofonu pro koncertní vystoupení je téma, o kterém bylo již napsáno spoustu článků jak v zahraničním, tak v tuzemském tisku (spousta z nich je k nalezení také online), takže psát další článek by bylo pomyslným nošením dříví do lesa. Jsem nesmírně rád, že si už spousta zpěváků uvědomuje, že mikrofon je vlastně jejich hudební nástroj a řada z nich tak neváhá věnovat výběru vhodného zpěvového mikrofonu píli, čas a … uhodli jste, peníze. Je to dobře nejen z důvodů uměleckých, ale poslední dobou i z důvodů hygienických, takže nákup vlastního mikrofonu všem zpěvačkám a zpěvákům rozhodně velmi doporučuji.

 

Je tu ale jedna věc, na kterou se často zapomíná a to jak ve zmíněných článcích, tak na ni zapomínají i sami uživatelé-zpěváci-testeři, kteří se při svých výpravách do prodejen s hudební technikou výběru vhodného mikrofonu věnují. Ještě víc mě ale udivuje, že na tuhle důležitou vlastnost zapomíná i řada výrobců a ve svých mikrofonech tento problém řeší jen ledabyle nebo vůbec. Ano, vy, kdož jste si přečetli nadpis tohoto článku, už tušíte: mám na mysli tzv. „handling noise“ neboli schopnost (ne)přenášet manipulační ruch.

Koncertní vystoupení je často organický děj a mikrofon v ruce zpěváka si během něj zažije své (a to nemusí jít ani o koncert Hentai Corp.). Neustálé vyndavání a zasouvání či zaklapávání mikrofonu do stativové objímky mezi písničkami, snižování ramena stativu nebo i pouhé podupávání na prknech jeviště nebo pohyb připojeného kabelu, to všechno jsou ruchy, které se mechanickou cestou přenáší přes stativ až na samotný mikrofon. Pokud jste někdy viděli studiové mikrofony, tak víte, že ty bývají umístěny v odpružených gumičkových závěsech, lidově zvaných „pavouk“, Je to právě přesně proto, že takový závěs dokáže účinně izolovat samotný mikrofon od přenosu ruchu (podupávání interpreta či kolem jedoucí náklaďák) mechanickou cestou. Takové řešení ovšem nepřipadá v úvahu v kompaktním provedení mikrofonů „do ruky“, jaké používáme pro koncertní vystoupení. Dobří výrobci jsou si ovšem tohoto problému vědomi a tak se různými způsoby (ty tu ovšem probírat nebudeme) snaží odpružit samotnou mikrofonní vložku uvnitř těla mikrofonu tak, aby se přenos manipulačního ruchu co nejvíce omezil. Z pozice zpěváka a také zvukaře je ovšem tento parametr zásadní: nejen že se mikrofon dokáže rozvazbit i při vybuzení mechanickou cestou, například z rezonujícího jeviště, ale i pazvuky při manipulaci s mikrofonem během koncertu jako zandavání do objímky, přendavání z ruky do ruky (u některých ne zcela povedených mikrofonů třeba i hmatání rukou) nebo pohyb při markýrovaném tleskání („a teď všichni“), to všechno dokáže být v zesíleném zvuku velmi nepříjemné.

Jako příklad za všechny bych uvedl svůj zážitek z nedávného koncertního turné skupiny Jarret, kde si kytarista na několik písniček bere akustiku a hraje v sedě. Neuváženě jsem tehdy na turné vzal svůj nový mikrofon sice se skvělým zvukem (kytaristovi vážně seděl), ale s prachmizerně udělaným závěsem vložky. Ten zvuk, který se ozýval pokaždé, když ohýbal rameno stativu do polohy vsedě a zase nazpět, ten mě po celé turné nutil se studem na chvíli zanořit pod mix. Ani sebeopatrnější manipulace se stativem nepomáhala. Snad i tento zážitek mě nakonec přivedl k napsání tohoto článku.

Jak testovat přenos manipulačního ruchu?

Jak tedy při zkušebních seancích mikrofony a jejich „handling noise“ testovat? Stačí se zamyslet a vycházet z praxe:

– mikrofon vložte do stativové objímky, zapněte ho do odposlechu a promluvte si do něj v hlasitosti, na kterou jste zvyklí. Poté na rameno stativu poklepejte a … sami uslyšíte, jak moc se to ve zvuku z mikrofonu projeví. Asi nemusím připomínat, že čím míň, tím líp.

– i druhý test je praktický: vezměte mikrofon do ruky a zkuste si s ním pohazovat v ruce, případně si jej na krátkou vzdálenost přehazovat z ruky do ruky.

– třetímu testu říkám „zkouška Leoše Mareše“, ale ten je tak drastický, že milovníkům mikrofonů dokáže způsobit srdeční arytmii, takže vám o něm ani vyprávět nebudu. Za zmínku by stál i extrémní „Škarohlídův test“, ale upřímně řečeno ten je výhradně jen pro otrlé a nerad bych vás měl na svědomí. Zůstaňme tedy raději jen u dvou bodů.

Náhlé pohnutí mysli při testování zapůjčených mikrofonů mě před časem přimělo natočit o testování mikrofonů na přenos manipulačního ruchu krátké video, a tak komu není postup obou testů jasný z mých popisků, třeba něco pochytí z něj.

 

Závěr

Samotný zvuk je samozřejmě u mikrofonů to nejdůležitější a je jen chvályhodné, když si zpěvák vybere takový mikrofon, jaký jeho hlasu a hudebnímu stylu sedí. To ovšem není zdaleka jediné, co je u mikrofonů pro koncertní použití dobré otestovat. Zapomínat byste neměli ani na schopnost izolovat okolní přeslechy, na odolnost proti zpětné vazbě, na odolnost retnicím, na to, zda mikrofon potřebuje napájení (resp. jestli jste mu ho schopni ve vašich podmínkách poskytnout), na rychlost a kvalitu servisu dodavatele a v neposlední řadě také na otestování přenosu manipulačního ruchu. Doufám, že po přečtení tohoto článku a případně shlédnutí přiloženého videa už budete vědět jak na to.

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (zatím bez hodnocení)
Loading...

Napsat komentář