RECENZE: AW4416 – šestnáctistopá DAW firmy Yamaha (recenze – 1.díl)

Tato recenze byla psána původně pro portál AudioNET.cz kde 27. září 2000 také vyšla. Omluvte prosím kvalitu obrázků poplatnou době vzniku recenze.

Informace o novém DAW (digital audio workstation) firmy Yamaha přinesl náš server již někdy v červenci tohoto roku. V závěru článku jsem vám částečně slíbil, že pokud se najde firma, která by nám tento přístroj zapůjčila, určitě DAW Yamaha AW4416 podrobíme redakčnímu testu. Následovaly měsíce očekávání, kusé informace o evropském turné AW 4416 v režii firmy Digital Village a konečně představení tohoto přístroje tuzemské veřejnosti na veletrhu Muzika 2000. Ani ne den po skončení veletrhu se mi podařilo získat tento přístroj pro redakční test.

Přestože jsem design AW 4416 znal z obrázků a z dokumentace, udělala na mě po vybalení z krabice dojem. Jsa zvyklý na šedý design DAW Roland VS-1680 (ani v této recenzi se srovnaváni s VSkem nevyhnu) zlatočerný design, luminiscenční display a plochá velká tlačítka (inteligentně barevně rozlišená) na mě udělaly dojem. Trochu mě překvapilo, že harddisk (IBM EIDE) i CD-RW mechanika jsou dodávány zvlášť, takže si je uživatel musí sám nainstalovat. Nicméně pro každého, kdo někdy připojil kabel do konektoru a ví, co je šroubovák, to určitě nebude problém. Navíc instalace obou zařízení je podrobně popsána v přiloženém manuálu. Obsáhlý tříjazyčný manuál (anglicky, německy a francouzsky) je psán poněkud méně polopaticky než u VSka, nicméně v něm celkem snadno naleznete vše potřebné, tedy pokud ho vůbec budete potřebovat (já jsem ho za celou exkursi AW4416 potřeboval jen asi třikrát). Po nainstalování obou zařízení je třeba ještě vrátit na místo spodní kovový kryt a přiloženou přední masku CD-RW mechaniky. Nejprve mě trochu vyděsilo, že maska zakryje tlačítko OPEN (a nebude tak možné vysunout šuplík), nicméně po zapnutí přistroje se vše vysvětlilo – šuplík je ovládán softwarově.

Obecné a technické informace o DAW Yamaha AW 4416 si můžete přečíst v původním článku, takže v recenzi bych se tradičně rád zaměřil na osobní zkušenosti a postřehy.

Hoříc nedočkavostí zapnul jsem si AW4416 tak, jak jsem ji přivezl, tedy bez CDR mechaniky a hlavně bez disku. Uvítací animaci sice dle očekávání následovala chybová hláška o nepřipojených zařízeních, ale po jejím odENTERování přístroj naběhl s tím, že je k dispozici jako mixpult. Přesto, že uživatelské rozhraní je ve stylu firemních mixážních stolů, tedy poměrně přehledné a intuitivní, chvilku mi trvalo, než jsem přišel na to, jak AW4416 korektně vypnout. Poté, co jsem nainstaloval obě chybějící zažízení (tedy cca během 20-ti minut) naběhl přístroj již bez chybových hlášek a tak jsem se konečně mohl plně věnovat zkoumání nové DAW firmy Yamaha.

Výrobce se netají tím, že AW 4416 z velké části vychází z populárního mixážního stolu O2R, ale dle mého je to tak trochu Danajský dar. Dlouholeté zkušenosti s výrobou digitálních mixážních stolů daly firmě Yamaha solidní základ pro vývoj této DAW, takže mixážní část AW4416 je skutečně na vysoké úrovni. Motorizované fadery (česky tlumiče) o délce 60mm jsou tytéž jako u modelu Yamaha O3D, ovládací software je nám zase z velké části známý z modely O2R. Horší je to s záznamovou částí, tedy s šestnáctistopým HDR. Proberme si tedy každou část zvlášť.

Mixážní část

Přístroj v základní výbavě (tedy bez expanzních karet) má (stejně jako VSko) osm symetrických analogových vstupů. Do všech vstupů lze připojit 6,3mm jack, do prvních dvou navíc XLR konektor (v tuzemsku známý jako CANNON). Vstupy 1 a 2 jsou vybaveny nejen možností phantomového napájení pro kondenzátorové mikrofony či DI boxy, ale navíc i insertními body (tradiční stereo 6,3mm jack), což je věc, kterou VS-1680 postrádá (mimo jiné). Digitální vstup a výstup je tu pouze jeden, a to koaxiální ve formátu S/PDIF na konektorech CINCH (oproti VS-1680 chybí optický in/out). V propracovaném systému routingu (směrování signálu) lze digitální vstup a výstup přiřadit téměř kamkoli, ať jsou to jednotlivé kanály mixpultu, sběrnice a nebo master. Když už jsem se dal do popisu zadního panelu přístroje, nesmím zapomenout na konektory pro připojení sluchátek, pedálu, ale ani na MIDI IN/OUT, separovaný MTC OUT (výstup časového kódu) a pár BNC pro WORD CLOCK (In/Out). padesátipinový SCSI konektor slouží pro připojení externích SCSI zařízení, devítipinový mini DIN umožňuje propojení AW4416 s počítačem (PC i Apple) a konečně je tu také klasický devítipinový CANNON pro připojení myši (což v době PS2 myší nechápu). Nápad implementovat možnost ovládání DAW myší je podle mého převratný, i když prozatím jsou její možnosti poněkud omezené (viz dále). Ještě převratnější by byla možnost připojení VGA monitoru (zejména pro editaci v multitracku), ale to snad možná v dalších verzích DAW.

K ovládání všech fukncí mixpultu slouží tlačítka na levé horní straně vrchní desky přístroje, přičemž v podstránkách listujeme buď opakováním stisknutím příslušného tlačítka (podobně jak je tomu u O2R) nebo pomocí funkčních kláves pod displayem. Další funkce jsou k dispozici současným stistkutím SHIFT a příslušné funkční klávesy (SHIFT u AW4416 tedy neslouží jako klávesa pro zkratkové příkazy, jak je tomu u VS-1680). Stisknutím tlačítka VIEW nám display zobrazí nastavení vybraného kanálu (česky šavle). Tlačítko PAN/ROUTING nám ukáže nejprve nastavení panorámy a posílání do sběrnic všech kanálů z navolené skupiny (1-16, 17-24, MONI) a v podstránkách i ostatní taje routování signálu. Vůbec systém routování je díky dědictví po O2R velice propracovaný, i když pro běžného uživatele – muzikanta až možná trochu složitý (nicméně já možnosti tohoto systému vítám). Pod tlačítkem EQ se pochopitelně skrývá podrobné nastavení ekvalizéru vybraného kanálu a pod tlačítkem DYN nalezneme opět podrobné nastavení dynamiky. Na podstánkách funkcí PAN/ROUTING, EQ a DYN lze nalézt také knihovny pro ukládání nastavení routování, ekvalizéru a dynamických procesorů vč. několika továrních nastavení.

Fadery (tlumiče, kliky nebo chcete-li tahové potenciometry) se selekty (tlačítka SEL) pracují hned v několika módech, které lze opět přepínat tlačítky na levé horní straně pultu. Tři základní jsou již zmiňované „1-16“, kdy jsou fadery přiřazeny vstupním kanálům 1-16, „17-24“, kdy jsou fadery přiřazeny vstupním kanálům 17-24 a efektovým návratům a konečně mód MONI, kde fadery slouží jako poslechové fadery (tedy pro smíchání stop z vícestopého záznamu). Zajímavostí je, že módu 17-24 zůstává šest nepřiřazených faderů nepohyblivých (motor prostě nepovolí s faderem pohnout), čímž dávaní jasně najevo svojí momentální nefunkčnost.
V dalších módech slouží fadery pro ovládání SENDů AUXových (AUX 1-6) a efektových sběrnic (EFX 7-8 v defaultním nastavení přiřazené k interním efektům). Jinak řečeno pozicí faderu změníte množství signálu odesílaného z navoleného kanálu do navolené sběrnice. Přístroj je dodáván s již zabudovanými dvěma efektovými procesory, přičemž nastavení každého z nich lze ukládat do knihovny a později pochopitelně vyvolat. Kvalita efektů je zhruba na úrovni firemní SPX-90, tedy průměrná. I zde bych rád porovnal s VS-1680, jehož efekty jsou velice zdařilé, ovšem také na přídavných kartách a tedy za příplatek.

Ještě jsem se nezmínil od možnosti sdružovat kanály i fadery do skupin (pro odborníky MUTE GROUPING a FADER GROUPING) a do párů (PAIRING). Opět na rozdíl od VS-1680 nemá AW 4416 stereo kanály, tedy každý vstupní kanál a každá stopa z multitracku má svůj vlastní fader a vše, co k němu přísluší. To je mimochodem jedna z věcí, za kterou firmě Yamaha blahořečím. U VS-1680 lze samozřejmě stereo stopu rozpojit vedví mono, ale práce se sudou z nich (např. 10, 12, 14 nebo 16) je natolik obtížná, že (tedy alespoň dle mých zkušeností) lze této možnosti využít až v krajní nouzi (a v mém případě s krajní nechutí). V případě recenzované DAW je tomu jinak. Fadery příslušející jednotlivým mono stopám lze párovat, tedy sdružovat do párů. Podržíme-li selekt (tlačítko SEL) jednoho kanálu a stiskneme-li selekt vedlejšího, oba kanály se nám spárují, takže se fadery pohybují spolu (pohnete jedním a pohne se i druhý), panoramy se změní v balance se třemi módy pohybu apod. Jak jsem na začátku tohoto odstavce naznačil, kanály lze nejen párovat, ale i sdružovat do skupin. Jednak lze pomocí MUTE skupin (E-H) sdružené kanály společně zapínat a vypínat, a jednak lze pomocí FADER skupin (A-D) pohybovat zvolenými fadery pospolu, tedy najednou. Díky tomu si lze smíchat např. bicí sadu nebo vokály a v dalším mixu už pohybovat jen celou sekcí při zachování poměrů mezi nástroji.

Velkou výhodou AW4416 jsou motorizované fadery a funkce AUTOMIX, tedy mixážní automatizace. Oproti VS-1680, kde veškeré změny při automatické mixáži vidíte pouze na displayi, u AW4416 se jako u většiny slušných mixážních stolů s automatizací fadery skutečně pohybují. Pomocí AUTOMIXu lze automatizovate nejen pohyb faderů, ale i zapínání kanálů, změny panorámy/balance, změny nastavení ekvalizéru a dokonce i přepínat scény. Každou z těchto možností lze zvlášť zapínat do WRITE módu, tedy do módu, kdy se v mixu uplatní provedené změny. Všechny provedené změny se zapisují do EVENT LISTu, kde je lze v případě potřeby editovat. Jednotlivé mixy (soubory nastavení a změn) lze ukládat do knihovny, takže můžete pro jeden song udělat různě znějící míchačky pro různé příležitosti (jinak se míchá verze pro TV, jinak pro CD, dá se udělat verze s FADE-OUTem nebo s pevným koncem a podobně).

Vlastní fadery mají u Yamahy tradičně lehký chod, ostatně i všechna tlačítka AW4416 jsou na dohmat velice příjemná. Již jsem se zmínil o možnosti ovládat některé funkce přístroje pomocí myši. Připojíte-li standardní sériovou myš k příslušnému konektoru na zadní straně přístroje, po zapnutí přístroje se vám na display objeví známá šipička. Pomocí myši se můžete pohybovat ve všech funkcích, ke kterým byste potřebovali tlačítka na levé horní straně přístrojové desky. Kliknutím na malé velkéM v pravém horním rohu se na display zobrazí virtuální napodobenina tlačítek z levé strany př. desky. Kliknutím na příslušné tlačítko se dostanete na první stránku menu, v podstránkách pak listujete pomocí záložek na spodní straně displaye. Pomocí myši lze dokonce pohybovat nejen potenciometry, ale i fadery. Možnosti jistě zajímavé, nicméně až potud je stisknutí opravdových tlačítek poněkud rychlejší. Kde ale je myš platnější, je při routování signálu. Je přeci jen jednodušší zapnout posílání do sběrnic kliknutím myší než se složitě pohybovat kursorovýni klávesami a zapínat ENTERem. Další funkcí, kde je myš nepostradatelným pomocníkem, je popisování projektů, kdy se vám zobrazí virtuální obrázek klávesnice (QWERTY) a klikejte. Musím přiznat, že tuto možnost jsem s jásotem přivítal, neboť u VS-1680 mě popisování songů pomocí abecedně seřazených tlačítek dohánělo k šílenství. Tím se dostávám do zbylé části tlačítek (na levé straně přístrojové desky), která jsem vám ještě nepopsal.

Když pominu potenciometry pro nastavení vstupní úrovně (to vlastně ani nejsou tlačítka, ale kroutítka), máme tu shora v první řádce tlačítka SONG, QUICK REC, MASTERING a CD PLAY.

Pomocí tlačátka SONG lze provádět základní operace se zaznamenanými songy, tedy „natahovat“ uložené, ukládat změněné, vytvářet a pojmenovávat nové, kopírovat, mazat, optimalizovat apod. Na dalších podstránkách tohoto tlačítka lze nastavit vlastnosti aktuálního songu, např. tempo a jeho změny, zobrazované jednotky (ABS. TIME/TC/MEASURE), typ časového kódu (24/25/30/30drop) a jiné. Na poslední podstránce tlačítka SONG lze přístroj korektně vyzvat k vypnutí, nalezneme zde tedy nám (uživatelům operačního systému BeOS) tak dobře známý SHUTDOWN (pro uživatele Windows povel známý jako „VYPNOUT“). To je jedna z věcí, které mi na AW4416 vadí. Povel pro vypnutí přístroje je schován až v menu třetí úrovně a pokud vím (a pokud jsem správně četl příslušnou sekci manuálů), není žádná tlačítková zkratka, jak se k jednoduše tohoto povelu dobrat. Stejný případ je ukládání songu, což je věc ještě zásadnější. Stejně tak nechápu (když už jsme u toho), proč ani AW4416, ale ani VS-1680 nemají v nastavení ukládání po určeném časovém úseku (jako to má např. OTARI RADAR). Stalo se mi, že jsem do AW4416 nahrál 14 stop sborů, došlo k výpadku proudu a všechna data byla ztracena (nezustaly ani lokace, jen vytvořený song). Dost stesků, pokračujme dalším tlačítkem.

Tlačítko QUICK REC je jakási velice jednoduchá podoba EZ routingu známého z VS-1680. Díky tomu, že si AW4416 umí routování ukládat do PATCH knihoven, není složitá obdoba Rolandovského EZ routingu potřeba, takže zbyla pouze funkce QUICK REC. Tato funkce má pouze dvě volby routování pro rychlé nahrávání. První přiřadí analogové vstupy 1-8 kanálům 1-8 a následně i stopám 1-8. Druhá v podstatě navazuje na první, takže přiřazuje vstupy 1-8 kanálům 9-16 a následně stopám 9-16. Jednoduché, prosté (EaZy).

Pokud se rozhodneme z MASTER stereo stopy (do níž jsme song smíchali) vypálit CD, jistě nám přijde vhod funkce MASTERING. Zde si mužeme nahrávky finalizovat, seřadit a konečně i vypálit na CD. Zvolit si můžeme způsob zápisu (TAO/DAO), rychlost zápisu (1x-6x) a zapsání COPY PROHIBIT bitu, tedy ochrany proti kopírování.

Poslední tlačítko v první řádce se jmenuje CD PLAY a ač byste to do něj jistě neřekli, udělá z AW4416 docela obyčejný CD přehrávač. Nabízí pouze základní funkce a to ještě spíš ty nejzákladnější ze základních, takže se jím nebudu v tomto článku dále zabývat.

Druhá řádka začíná tlačítkem s nápisem SETUP. Tady teprve pořádně začíná cesta do hlubin AW4416. První tři podstránky se týkají přiřazení vstupních a výstupních kanálů, a věřte, že lze přiřadit téměř cokoli čemukoli. Dokonce můžeme přiřadit některému kanálu interní metronom a pokud je to třeba tikat muzikantovi do sluchátek ev. této možnosti využít jinak. Veškeré nastavení přiřazování lze ukládat do příslušné knihovny. Na další podstránce lze nastavit parametry digitálního vstupu a výstupu (v základní verzi AW4416 je pouze po jednom). Pokud budeme oživovat digitální vstup, pak nesmíme zapomenout nastavit externí časovou základnu, jinak nám AW4416 bude ve spodní řádce displaye zobrazovat chybovou hlášku. Na dalších podstránkách můžeme nastavit dither pro každý převodník a stopu zvlášť a je tu k nalezení také nastavení SOLO módů (PRE/POST apod). Poslední záložka se jmejuje MONITOR, ale o ní vám bohužel nic nepovím. Týká se totiž expanzních karet nainstalovaných v jednom ze dvou k tomuto účelu určených slotů a jak jistě tušíte, v základním vybavení je AW4416 těchto karet prosta.

Další tlačítko nese nápis FILE a po jeho stisknutí se nám na displayi zobrazí systém správy souborů. Na dalších podstránkách můžeme jednotlivé songy/soubory zálohovat na CD-RW popř. jiné médium (lze zálohovat hromadně, jednotlivě nebo výběrově), obnonovat ze zálohy (RESTORE) a nechybí zde ani utilitka pro mazání a formátování CD-RW a jiných médií. Tady mi trochu vadí, že AW4416 neumí spočítat velikost všech souborů vybraných k zálohování, ale to je jenom taková malá piha na krásné možnosti zálohovat si svá jistě důležitá data.

Pod tlačítkem UTILITY nalezneme na první stránce ovládání kalibračního oscilátoru, díky kterému můžeme tzv. propískat leckterou signálovou cestu (což se bude líbit sejména zvukařům zpoza průlivu). Oscilátor s frekvencí volitelnou mezi 100Hz/1kHz/10kHz sinus a bílým šumem lze přiřadit kterékoli sběrnici (BUS 1-8, AUX 1-8) anebo master výstupu. Na dalších třech podstránkách následují preference přístroje. Tady se dá nastavit, co bude přístroj dělat, když např. otočíte panorámou nebo parametrem ekvalizéru. Stejně tak se zde dají vypnout potvrzovací hlášky a dokonce i některé hlášky chybové (např. zmiňovaná hláška o chybě časové základny digitálního vstupu). Zajímavá je možnost přepnout zobrazení levelmetrů (indikátorů úrovně) na stopách do jemnějšího rozlišení, tedy míslo -60-0 dB do módu -26-0 dB). Zkoušel jsem vypnout kopírování ochraného bitu a pobavila mě zobrazená stránka pojednávající o to, že AW4416 je určena profesionálům a v žádném případě ne pro nelegální duplikaci nahrávek.

Konečně posledním nezmiňovaným tlačítkem z levé horní části přístrojové desky je tlačítko MIDI. Pod ním (tedy obrazně, přímo pod něj jsem se nekoukal) se skrývá nastavení vysílání a přijímání „programchangeů“ (česky programových změn ?) MIDI kanálů pro jejich přenos, přiřazení „programchangeů“ (strašný slovo) jednotlivým funkcím přístroje, ale i nastavení synchronizace a MMC (MIDI machine Control).

Pokračování této recenze na další stránce …

 

• Výrobce: Yamaha Corporation (Pro Audio & Digital Music Instrument Division)
• Website: http://www.yamahaproaudio.com/