Bezdrátové mikrofony vs. televizní vysílání – tabulka

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (1 hodnocení, známka: 4,00 Loading...

Kmitočtová tabulka aktualizována 5. března 2018  (Safa)

Kdyby v naší době žil pan Guglielmo Marconi nebo jeho předchůdci (američan Loomis a angličan Huges), asi by se divili, jak je ten náš vzduch zaneřáděný. Samozřejmě teď nemám na mysli škodlivé exhalace výfukových plynů ani oxid siřičitý valící se z komínů hnědouhelných elektráren, ale zarušení kmitočtového spektra. Schválně se zkuste zamyslet, co všechno v dnešní době přenášíme bez drátů. Vzduchem běhají už nejen rozhlasové vlny, ale máme tu televizní přenosy, bezdrátové telefony, datová spojení pro mobilní telefony, dálkové otevírání zámků, chráněné komunikační kanály ozbrojených složek a IZS, synchoronizační pulsy, bezdrátová zabezpečovací, regulační a signalizační zařízení a jistě spoustu dalších věcí, na které si buď nevzpomenu nebo o kterých ani nevím. Tento výčet ale není ani zdaleka konečný. Doba, které vládne tok informací, se ale nezastaví a tak požadavky na rychlost bezdrátového přenosu dat rok od roku narůstají. Uživatelé už nechtějí jen telefonovat a počítat si přišlé emaily, bezdrátový internet musí zvládat přenášet videosoubory a to na vyžádání, bez čekání. Například Facebook už není jen textový kecálek, umožňuje přenos hlasu a dokonce i videa v reálném čase… a na to všechno je a bude potřeba přenosové pásmo.

 

I když se to na první pohled tak možná nezdá, největší bolehlav z toho má evropský a potažmo národní správce kmitočtového spektra (u nás je to ČTU, což není Česká tábornická unie, ale Český telekomunikační úřad). Rozsah kmitočtového spektra totiž není nafukovací a tak s každou další novou službou či posílením datových přenosů (jak si doba žádá) se musí najít někdo, kdo musí jít z kola ven. Nástup digitálních technologií přenosu TV signálu ještě v minulosti umožnil se z věci trochu vylhat. Digitální kódování umožnilo „nacpat“ do 8MHz širokého „kanálu“ víc televizních stanic (tomu se říká multiplex), takže pro stejný počet televizních programů je nyní potřeba výrazně menší části kmitočtového spektra. Optimalizace přenosového pásma pak umožnila dokonce uvolnit část spektra po analogových přenosech a nabídnout jej pro potřeby zvyšujících se nároků na datové přenosy (tento krok jste právěpodobně zaznamenali pod názvem „Digitální dividenda“). Dnes tuto uvolněnou část spektra využívají technologie LTE všech tří u nás působících mobilních operátorů.

 

Pro nás, uživatele bezdrátových mikrofonů, má ovšem proces digitalizace televizního vysílání také stinnou stránku. Zatímco klasické analogově přenášené televizní kanály využívaly kmitočtové spektrum poměrně ledabyle, takže s nimi naše bezdrátové přenosy mohly snadno koexistovat, optimalizované digitální vysílání využívá přidělený rozsah velice agresivně. Pro náš bezdrátový mikrofon to znamená poměrně silné širokospektrální rušení, takže pokud bychom v zarušené oblasti použili náš bezdrát naladěný ve stejném kanále, úroveň šumu pozadí nám značně sníží možný dosah. To je důvod (tedy jeden z důvodů), proč se koordinace kmitočtového spektra stává čím dál tím důležitější a proč by se jí zejména na velkých a důležitých akcí měla věnovat patřičná pozornost. V zahraničí je na velkých akcích funkce koordinátora RF spektra jednou z velice vážených odborností a koordinátor bývá garantem bezproblémového provozu všech bezdrátových zařízení (mikrofonů, synchronizérů, vysílaček, komunikačních pojítek, telemetrie atd.) na akci zúčastněných složek. Není to práce jednoduchá a vyžaduje od všech uživatelů disciplínu a respekt k RF autoritě, jen tak je ovšem možné zajistit souběžný provoz i několika stovek přenosových zařízení současně. Jako jeden příklad za všechny bych uvedl odkaz na článek, kterém Steve Caldwell z Norwest vypráví o své práci RF koordinátora na nedávno proběhlých Olympijských hrách v Riu.

V prostředí našeho malého státečku a akcí v něm pořádaných se s člověkem, který by se na akci staral výhradně o koordinaci RF asi nepotkáte, ovšem podle mých zkušeností tuto funkci zastává obvykle jevištní zvukař (tzv. „monitorák“). Pokud vaše kapela (ať už vlastní nebo coby zvukaři svěřená) používá nějaké bezdrátové mikrofony či odposlechy (IEM – In-Eary, lidově zvané „uši“), rozhodně nezapomeňte se po včasném příjezdu na akci za ním zastavit a poptat se, zda jím používané kmitočty bezdrátů nebudou kolidovat s vašimi (a samozřejmě naopak). Tímto postupem se společně včas vyvarujete možných problémů, které byste pak museli ve při akci samotné řešit ve zbytečném stresu. To jsme ale trochu odbočili.

 

RF Scan - Ostrava - Letiště Leoše Janáčka, Mošnov
RF Scan – Ostrava – Letiště Leoše Janáčka, Mošnov

 

Z předchozího textu je vám asi jasné, že pro pokud možno bezproblémový provoz vašich bezdrátových systémů je vhodné naladit je mimo oblast zarušení vysílači digitální televize (DVBT) a datových přenosů (LTE). To by na první pohled mohlo vypadat jednoduše, ovšem kanály, ve kterých DVBT vysílače vysílají nejsou napříč republikou všude stejné a tak prakticky nelze najít oblast, která by byla bez zarušení kdekoli v ČR. Když jsem se touto problematikou zabýval pro potřeby kapely, se kterou spolupracuji, narazil jsem na pěkně zpracovanou tabulku s barevným vyznačením jednotlivých měst (zpravidla krajských, ale i menších) a oblastí (kanálů), ve kterých v těchto městech vysílají vysílače DVBT. Ve slepé důvěře v tohoto pomocníka jsem kapelní bezdráty naladil tak, aby se vešly do bílých a tedy nezarušených míst této tabulky. Bohužel, jak se později ukázalo, tabulka je z nějakého důvodu značně nepřesná (patrně je staršího data), a tak například v kanálu 31, který je v tabulce zcela prázdný napříč republikou, je v lokalitě Praha jeden 100kW a několik menších vysílačů (viz https://www.digitalnitelevize.cz/vysilace/kanal-31.html ). Bohužel právě tento „bílý“ kanál jsem si v dobré víře vybral pro hlavní kapelní zpěv (sólistu), jaké tedy bylo moje překvapení, když se jeho bezdrát musel prát se 100kW silným multiplexem. Po zklamání z obecně známé tabulky jsem si uvědomil, že pokud se mám dobrat výsledku, budu si muset vytvořit tabulku vlastní. Podkladem pro ni mi byly oficiální informace o udělených oprávněních pro vysílání v jednotlivých kanálech z webu národního správce kmitočtového spektra, ČTÚ. Mimochodem, o tom, že se jedná o velice aktuální data, jsem se přesvědčil obratem, kdy mě kolega upozornil na nedávno nainstalovaný nový vysílač přechodové vysílací sítě, ovšem v údajích ČTÚ je již zaznamenán.

Protože věřím, že podobné problémy jistě řeší i mnoho dalších kolegů, rozhodl jsem se svoji tabulku v upravené podobě prostřednictvím portálu FADER.cz zveřejnit. Tady je:

 

 

 

 

Na četná přání čtenářů ze Slovenska jsem zpracoval kmitočtovou tabulku také pro území našich sousedů:

 

Vysvětlivky:

  • Čísla uvedená v tabulce reprezentují výkony vysílačů DVBT v jednotlivých oblastech a kanálech. Síle vysílače pak odpovídá barva podsvícení buňky (kódování model semafor).
  • Kmitočty nad kanály jsou podbarvené podle toho, kolik se v daném rozsahu nachází nebezpečných vysílačů, přičemž je zohledněna jejich síla (čím červenější, tím zarušenější)
  • Šedé oblasti jsou kanály, které, ač by neměly být zarušeny vysílači DVBT, z nějakého důvodu vykazují trvalé zarušení v celé šířce (pravděpodobně nějaký digitální přenos). Snažil jsem se vyloučit dočasné zarušení jako nosné bezdrátových mikrofonů. Jak budu postupně projíždět republiku s RF scannerem, budu v dalších verzích tabulky tato místa rozšiřovat pro další lokace. Pokud vás RF scany UHF pásma pro jednotlivá místa zajímají, dejte vědět, klidně je hodím na samostatnou stránku.
  • Jak je psáno v šedém infoboxu, kanály 49-60 budou v druhé vlně digitální dividendy uvolněny a nabídnuty k dalšímu využití. Pro nás to bude znamenat nejen to, že již nebude možné provozovat bezdráty v tomto pásmu, ale také to, že všechny TV multiplexy z této oblasti budou přesunuty níž mezi kanály 21-48, kde tak bude poněkud těsno.
  • Kanály 65 a 70 zatím slouží jako ochranné pásmo, o jejich dalším využití bude ČTU rozhodovat v souladu s harmonizací kmitočtového spektra napříč EU. Využití těchto kanálů pro bezdrátové mikrofony je bezpečné, leč zakázané.

Doufám, že moje práce nevyjde vniveč a pomůže vám najít, kam se svými bezdráty. I když je orientace v zarušení DVBT vysílači dobrý základ, nezapomeňte, že problematika používání bezdrátových systémů je složitější. Zejména při použití systému s více vysílači je třeba brát ohled nejen na zarušení z vnějšku, ale také zarušení místní (typicky LED stěny) a na produkty intermodulační interference mezi nosnými vašich vlastních bezdrátů. Mimo nezbytné koordinace lze dobrých výsledků dosáhnout použitím vhodných a vhodně umístěných antén, pásmových filtrů a dalších pomůcek… o tom ale snad až někdy příště.

Mimochodem, budu rád, když mi prostřednictvím diskuse pod tímto článkem napíšete, co vás zajímá a o čem byste si chtěli přečíst v dalších článcích, ať mám trochu motivace a inspirace zároveň 🙂 .

 

 

Související odkazy:

Detailní vysvětlení způsobu správy kmitočtového spektra v rámci EU:
https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/content/managing-and-monitoring-eus-radio-spectrum

Plán přidělení kmitočtových pásem v ČR (ČTU)

http://www.ctu.cz/kmitoctova-tabulka

Interaktivní mapa využití radiového spektra v ČR (ČTU):

http://spektrum.ctu.cz

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (1 hodnocení, známka: 4,00
Loading...

7 komentářů: „Bezdrátové mikrofony vs. televizní vysílání – tabulka

  • 2.9.2017 (1:51)
    Permalink

    Zdar safo. Moje zkusenost s 702-720 v jablonci uplne cisty. V liberci musim dost lovit. Abych se nasel. Bobo

    Reagovat
    • 3.9.2017 (12:36)
      Permalink

      Overim az tam budu mit cestu. Nebo… nemel bys scan ? Kazdopadne diky Roberte

      Reagovat
  • 23.10.2017 (5:42)
    Permalink

    Díky za přehled. Tabulka je jako základ kam neladit, jinak každou lokalitu projedu na místě scanem a nebo nechám receiver mikroportu vybrat volný kmitočet. To několikrát pro jistotu opakuji. Největší peklo bylo dělat Strahov-plochu u stadionů. Tady žádná rada neexistuje. Kam se podíváš, vysílací antény. Začíná to VHF DAB rádiem a končí UHF televizí. Všechno výkony v řádů kW, vzdálenost od antén pár desítek metrů.

    Reagovat
    • 23.10.2017 (8:12)
      Permalink

      To znám, podobně jsem na tom byl pod Cukrákem. Ale rada existuje, nicméně se prodraží: kvalitní bezdráty, správně udělaná RF distrubuce, směrové antény a extrémním případě předřazené RF filtry.

      Safa.

      Reagovat
  • 2.1.2018 (18:01)
    Permalink

    Ahoj Šáfo, prosím Tě kde jsi se dočetl o pásmu 862 – 870 MHz v ČR, že o něm bude rozhodnuto později. Já si můžu voča vykroutit a všude nacházím zmínky pouze o 862 – 863 MHz, že bude takto rozhodnuto později. 863 – 870 MHz jsem nenašel ani ve všeobecném oprávnění VO-R/10/11.2016-13 ani v plánu využití PV-P/10/09.2017-7 že by se mělo pro mikrofony znepřístupnit. Přehlédl jsem něco?

    Reagovat
    • 2.1.2018 (18:57)
      Permalink

      Ahoj Martine,
      měl u nás v září na semináři Wisy přednášku chlapík z ČTU a měl to tam napsaný… nicméně mohlo se to od té doby změnit.

      Safa

      Reagovat
    • 2.1.2018 (19:21)
      Permalink

      Tak ta prezentace byla z r. 2016 takže jsem popisek upravil aby to tebe a podobně tímhle pásmem postižené kolegy neděsilo 🙂 . Trochu potíž je v tom, že rozišení „chlívku“ tabulky je jeden kanál tj. 8MHz a tady se jedná jen o 3MHz z kanálu 70 což mi nezapadá do chlívku. Snad to takhle popisek řeší.

      Reagovat

Napsat komentář