SCS – sekvenční přehrávač souborů

Hledání svého Svatého grálu zasvětili mnozí lidé doslova celý život. Když o tom tak přemýšlím tak by se dalo říct, že každý z nás svým způsobem hledá nějaký ten svůj Svaý grál. Samozřejmě teď nemám na mysli zrovna mystický pohár s Kristovou krví, ono totiž tou skvostnou relikvií může být v přeneseném významu prakticky cokoliv. Hodně se mi líbí pravdivý reklamní slogan jednoho známého vyhledávače, který říká, že „život je hledání“. Také já hledám několik svých „Svatých grálů“ a zkouším kde co abych zjistil, který z nich je ten pravý. Jedno takové hledání (a teď už se dostáváme k meritu věci) se týká vhodného přehrávače hudebních formátů pro použití na ozvučovacích akcích.

 

Nároky:

Můžete se smát, ale moje nároky na přehrávač jsou poměrně specifické a tak jsem zatím nenašel žádný vhodný přehrávač, který by je všechny splnil… a můžete mi věřit, že jsem toho už vyzkoušel opravdu hodně. Zvukařská praxe je rozmanitá (tedy alespoň ta moje) a podobně rozmanité jsou i způsoby zpracování a odbavování hudebních základů. Zatímco ve standardním divadle ke se zkouší si lze všechny zvuky a hudby pečlivě připravit předem (s rezervou na okamžité nápady režiséra) na akcích jako jsou VIP párty, firemní večírky a zejména školní besídky se všechno jede „na první dobrou“, tedy bez zkoušky. Asi to taky znáte: interpreti za vámi chodí se svými základy už v průběhu akce těsně před svým vystoupením, paní z taneční školy přinese základy které hrají každý jinak nahlas, děti s připravenou scénkou mají spoustu požadavků kdy má co zaznít, ale už nikoho kdo by vám byl k ruce. Často se také setkávám s tím že přinesené základy mají na začátku lupanec nebo (Bůh ví proč ) 10s ticha a přitom je požadavek na spuštění zvuku na znamení. U tanečních vystoupení je zase častým požadavkem fade-out uprostřed skladby („po druhé sloce to opatrně vypněte, pane zvukaři“) což je věc, na kterou zaručeně v průběhu akce pro hromadu ostatních věcí zapomenete, takže tanečníci si ve svém „štronzo“ odstojí ještě o šestnáct taktů navíc než vám to dojde. Suma sumárum všechny mé požadavky z mého pohledu logicky vyplývají z praxe a skutečně mě překvapuje, že se zatím nenašel program, který jim všem vyhověl.

Před nějakým časem jsem se ze zoufalství pokoušel přesvědčit kolegu, kamaráda a programátora Meldu (jeho práci jistě znáte z https://www.meldaproduction.com) aby svůj nástroj pro porovnávání nahrávek a  verzí mixu  ( MCompare ) lehce doplnil o pár potřebných drobností a dal tak vzniknout přehrávači, který hledám. Nepodařilo se, nicméně alespoň mám od té doby své nároky přehledně sepsány. Tady jsou (pro účely tohoto článku jsem vám ke každému z nich připojil malé zdůvodnění):

 

Základní požadavky:

– Sloty pro audio file s velkými tlačítky PLAY/STOP

Protože používám počítač s dotykovým displejem je pro mě ideální spouštět každý playback dotykem prstu. Z tohoto důvodu by mi vyhovoval přehrávač s přehrávacími sloty (v rozhlasovém provozu takovému uspořádání říkají „Cart player“). Ono upřímně řečeno i myší se do velkého tlačítka PLAY ve stresu trefíte mnohem snáz než do nějaké malé šipičky. V tomhle ohledu mi zcela vyhovuje prastarý ale dosud používaný uCart Player, který ovšem bohužel neumí jiné věci.

 

– Postupné utlumení „FADEOUT“ nebo-li zvuková zatmívačka

Postupné utlumení je způsob jak si v letu elegantně poradit se všemi požadavky na zkrácené vystoupení. Samozřejmě můžete namítnout že tuto operaci lze provést na mixu faderem, ale tam už hrozí riziko, že pro příští playback zapomenete fader zatlumený a bude průšvih. Pro mě osobně je lepší mít možnost vyvolat postupné zatlumení pouze na příslušném slotu přehrávače. Mimochodem, pokud lze základ připravit včas tak je ideální si zatlumení připravit za pomocí nedestruktivní editace předem, o tom ale poději v rozšířených požadavcích.

– Malý náhled WAVEFORMy na každém slotu

Náhled zobrazení časové obálkové křivky dokáže zkušenému oku zvukaře lecos odhalit. Letmým pohledem z něj lze zjistit jak hlasitá hudba bude v které části skladby a zvukař se tak může lépe připravit aby „trefil“ správnou hlasitost aniž by skladbu či skladby kdy předtím slyšel či si ji dokonce vyzkoušel. Řeknu vám, že takovému požadavku „…aby ta Smetanova Vltava od začátku pořádně hřímala“ se s pomocí zobrazení obálkové křivky navzdory flétnovému pianissimu dá vyhovět mnohem snáz.

– Ruční nastavení GAIN

Mít možnost kompenzovat různou hlasitost různých nahrávek je podle mého nutnost. Ideální by byla samozřejmě analýza hlasitosti a srovnání v rámci playlistu (jak to umí tuším Foobar2000) ale myslím, že by postačila alespoň jednoduchá automatická normalizace.

– Velké zobrazení WAVEFORMy právě přehrávaného clipu s možností pohybu kurzorem

Tady je mým svatým grálem rakouský Resonic player. Díky zobrazení časové obálky přehrávaného zvuku u něj máte jasný přehled kde si stojí kurzor, kde jsou tiché a kde hlasité pasáže a v případě potřebné změny můžete jedním kliknutím zasáhnout.

– Textová poznámka ke každému slotu

Smysl prostoru pro poznámku je zřejmý, není od věci mít kam si napsat například narážku či další informace

– Nedestruktivní editace PLAY START/END TRIM pozice a FADEOUT 

Zobrazení obálkové křivky umožňuje ve zvukovém souboru číst aniž by bylo potřeba jej přímo poslouchat. To uživateli dává mimo jiné možnost nastavit FADE-OUT „od oka“ i v průběhu již zapnutého přehrávání což je nepoměrně přesnější, než spoléhat se na obecný čas FADE-OUT.

– Hlasitostní křivka

Tato funkce, která patří mezi základní funkce každého pokročilého DAW, by se hodila i pro příruční přehrávač. Nastavit si ztišení dané části skladby podle pokynů režiséra (ať už jím je kdokoliv, třeba paní učitelka, nebo markeťák klienta) pomocí obálkové křivky pro mě znamená ušetřenou práci při vlastní akci a minimalizaci rizika že na něco zapomenu.

 

Jak sami vidíte co se týče požadavků na přehrávač zvukových souborů nejsem příliš skromný. Když k tomu připočítám ještě systémové požadavky (jsem spokojený a výhradní uživatel Windows) a požadavek na rychlý start programu asi vidíte, že program který by tyto požadavky splnil, by se skutečně dal s trochou nadsázky nazvat Svatým grálem. Když jsme se na tohle téma bavili v naší Zvukařské škole (o přestávce, samozřejmě) zmínil se kolega Matyáš Hurych o tom, že sám používá program SCS a doporučil mi ho k pozornosti jako aspiranta na čestnou pozici „přehrávače pro všechno“. Protože beru doporučení od kolegů vážně a protože jsem zvědavec, strávil jsem testováním programu několik hodin… a abych vám ušetřil čas rozhodl jsem se vám své zkušenosti s SCS popsat v tomto článku.

 

SCS – Co je to a odkud

Písmena SCS jsou zkratkou výrazu Show Cue Systems což je i zároveň jméno firmy, která program již více jak patnáct let vyvíjí. Pan Mike Daniell, zakladatel a dobrá duše firmy, pochází z východní Austrálie a je divadelní zvukař a zároveň programátor. Z tohoto kontextu vám už asi bude jasné jak to všechno nutně začalo: Psal se rok 1990 když Mika, tehdy pracujícího pro divadelní skupinu místní farnosti, nebavilo neustále dokola odbavovat playbacky z magnetofonů a rozhodl se si ulehčit práci vývojem jednoduchého přehrávače pro divadelní účely pro rozvíjející se prostředí Windows. Divadlo jeho první verzi odbavovacího programu (tehdy ještě postavenou na ručně editovaném textovém playlistu) podpořilo a souhlasilo, že z ní může odbavovat zvuky pro divadelní představení, tedy  pokud si původní magnetofony ponechá jako zálohu pro případ selhání. Jak Mike říká „od té doby jsme už ani jednou kazeťáky nezapnuli, jenom se na ně jen prášilo“.  Odbavování z počítače pomocí SCS fungovalo dokonce natolik dobře, že se zpráva rychle roznesla a požadavky na stejný odbavovací systém začaly přicházet i z okolních divadel. V současnosti, o 29 let později je okruh „okolních“ divadel o poznání širší, vždyť téměř polovina objednávek přichází z USA a o tu druhou se dělí zbytek světa. Pojďte se tedy spolu se mnou podívat jak vypadá již jedenáctá vývojová verze tohoto šikovného, i když již dávno ne zcela jednoduchého, prográmku.

Po nainstalování SCS jsem zjistil, že jsem prográmek před časem již nejspíš zkoušel, protože demo verze striktně odmítala pracovat dál v normálním režimu, vymlouvajíce se na expiraci. To mj. znamená, že jsem program pro své použití již jednou zkusil a asi zavrhl (nejspíš proto, že z principu nesplňuje můj první požadavek – slot design a velká tlačítka PLAY. Když jde tentokrát ale teda o doporučení kolegou rozhodl jsem se mu dát druhou šanci. Expirace demo verze se projevuje jediným omezením a tím je celkové MUTE po 5 minutách, což mi ke zkoušení možností programu zase tak moc nevadilo (později jsem získal dočasnou licenci).

SCS nezapře, že vychází z potřeb divadelního prostředí. Je koncipován nikoliv jako „cart player“ ale spíše jako ručně ovládaný sekvencer pro spouštění událostí. Takovou událostí nemusí být pouze přehrání zvuku (byť to je  věc o kterou mi jde především) ale programu umí spouštět i videa, zobrazovat obrazová hlášení v podobě textu, posílat MIDI povely, po DMX ovládat scénické osvětlení, zobrazit včas poznámky a dokonce i po protokolu RS232 například zhasínat světla v sále. Každá taková událost je zde (i jinde ve světě) označována jako CUE (nebo foneticky zkráceně písmenkem Q) a lze jí naprogramovat do pořadníku, nechat ji spouštět manuálně (kliknutím na tlačítko GO nebo mezerníkem) nebo automaticky (navázáním na jinou, zpravidla předchozí událost, nebo podle časového kódu MTC). Možností je opravdu hodně až komplexnost programu na první pohled to vše působí poněkud nepřehledně (vzpomeňte si, že hledám jednoduchý odbavovač playbacků). Zvědavost mi ale nedala a když jsem se prokousal všemi způsoby spouštění událostí, logických operací mezi nimi, detaily nastavení jednotlivých událostí a různě skrytými vychytávkami musím uznat, že když pochopíte logiku věci je práce v SCS poměrně přímočará.

Rozhodně si nedělám ambice suplovat uživatelský manuál a tak vám nebudu vám popisovat všechny detaily a možnosti které program nabízí (pokud vás to zajímá nainstalujte si demo verzi a projděte si je sami). Rád bych vám ale program představil alespoň v konfrontaci s mými výše uvedenými požadavky na stabilní a příruční program pro odbavování playbacků. Musím říct, že po překonání prvotního předsudku v podobě smířlivého povzdychnutí nad tím, že přehrávací sloty a velká tlačítka PLAY holt mít nebudu, jsem k programu SCS začínal získávat čím dál tím vřelejší vztah.

Když pominu úvodní uvítací okno s výběrem minulých projektů dal by se SCS rozdělit na dvě části: editační a výkonnou. V editační části „SCS Editor“, která se otevírá v samostatném okně, se odehrává veškerá příprava událostí, jejich řazení, úpravy a programování logických návazností. Nadřazená výkonná část hlavního okna programu slouží už jen k odbavování předem připravených událostí o kterých zobrazuje veškeré údaje potřebné pro hladký průběh akce jako je čas uběhlý/zbývající, pozice v události (u zvuku pozice přehrávání ve skladbě a obálkovou křivku), případně nastavení hlasitosti a informace o způsobu spuštění dalších událostí. Další podokna se otevírají už jen na vyžádání událostí (například přehrávané video samozřejmě umožňuje zobrazit samostatné okno nebo i okno na jiném monitoru) nebo jako vychytávky (okno upozorňující na končící playback, okno s poznámkami, produkční časovač atp.).

 

SCS Editor – programování vaší akce v kostce

Když se tak zamyslím tak být SCS Editor samostatný program a mít v něm jednotlivé události (Q) samostatné velké tlačítko PLAY a FADEOUT asi by mi pro moje potřeby úplně stačil. V jeho levém sloupci najdete přehledně seřazené všechny události které jste si navytvářeli, v pravém okně pak po rozkliknutí jejich detaily. Zvukové soubory, videosoubory a obrázky lze do seznamu událostí dostat buď složitě přidáním události se zvukem/obrazem/obrázkem a vyvoláním okna s výběrem souborů z disku, nebo jednodušší cestou „Drag-and-drop“, tedy přetáhnutím z průzkumníka či jiného souborového manageru. Tady bych rád zmínil první vychytávku: pokud označíte a přetáhnete víc souborů najednou program se chytře zeptá zda je chcete do seznamu událostí zařadit jednotlivě (co soubor to událost), nebo z nich vytvořit jednu událost zahrnující v sobě playlist všech vybraných souborů. Tímhle způsobem lze zahrnout přehrávání podkresové muziky na určité místo programu, aniž bychom si seznam událostí zaplácali zbytečnostmi.

 

Detaily a editace zvukových souborů

Jedna z věcí která se mi na SCS líbí je podpora snad všech zvukových formátů které vás běžně napadnou a několika dalších. Do programu tak můžete importovat WAV, MP3, WMA, AIFF, OGG, FLAC, APE, AAC, M4A a to dokonce i multikanálově (zde se možnosti liší podle verze programu). Na výstupní straně pak podporuje standardní zvuková zařízení Windows jakož i ASIO a spojení se zvukovým serverem SM-S. Při použití vícekanálové zvukové karty je možné každému přehrávanému soboru nastavit jedno nebo více výstupních zařízení a dokonce i nastavit úroveň a panoráma pro každé z nich. Úder hromu tak může jít jen ze zadních efektových reproboxů zatímco zvuk deště je přehrávám do všech.

Jedním z požadavků na přehrávací program je „Nedestruktivní editace PLAY START/END TRIM pozice a FADEOUT“ a tady SCS doslova exceluje. Editační okno zobrazuje časovou obálku zvuku a v něm značky pro začátek a konec souboru (můžete za událost označit a k přehrání tak poslat například jen část zvukového souboru)  a také automatizovatelné křivky pro hlasitost a PANorámu. Co víc si přát. Hledal jsem jak pomocí kurzorů nastavit strmost FADE-OUT (postupného ztišení) tak jak jsem zvyklý ze Samplitude, ale zjistil jsem, že program nejprve vyžaduje manuálně vložit hodnotu délky FADE-OUTu a až potom je jej možné editovat z křivky standardním způsobem. Pokud máte nastaveno pro jeden zvuk více výstupních zařízení je automatizaci VOL/PAN samozřejmě možné nastavit zvlášť pro každý z nich. Trochu skryté pod tlačítkem „Other Actions…“ jsou další editační vychytávky jako je automatický ořez ticha na začátku skladby a konečně také jednoduchá normalizace hlasitosti. Pokud by vám ani to nestačilo můžete si koupit verzi SCS Professional+, která podporuje dokonce i vřazení VST pluginu, kterým můžete upravit už doslova cokoliv včetně dodatečného dozvuku či ekvalizace. Mimochodem, absence jednoduchého ekvalizéru pro události zvukových souborů je programu SCS uživateli poměrně často vytýkána a i já se musím na jejich stranu přidat a souhlasit. U tak komplexního programu jakým SCS bezesporu je, je to vážně škoda.

Někomu z vás se dost možná může hodit smyčkování: program umožňuje nastavit oblast která se po spuštění  události bude přehrávat dokola buď X-krát, nebo donekonečna dokud zvuk manuálně nebo povelem nevypnete. Upřímně takové možnosti jsou víc než jsem žádal. Pro účely náhledu editace samozřejmě najdete v editačním okně také transportní lištu včetně tlačítka PLAY, bohužel pro moje účely tak mrňavého (a zvětšit standardní cestou nejde – tedy alespoň jsem to v nastavení nenašel) že prstem na 10,1″ velkém dotykovém displeji mého počítače bych ho rozhodně netrefil. Škoda. Nebýt této drobnosti úplně by mi pro moje potřeby přehrávání stačilo mít otevřený samostatný SCS-editor.

Ostatní zajímavé druhy událostí

V programu najdeme události, které ač s sebou přímo nenesou zvukový soubor k přehrání, mají k přehrávání jiných těsný vztah a pokud je dokážete využít dokáží nám usnadnit práci. První se jmenuje SFR (Stop-Fadeout-ReleaseLoop) a umí komandovat ostatní přehrávané soubory (jeden či více) aby dělali co se jim řekne. Touto událostí lze obejít další absenci FADE OUT tlačítka z mého seznamu požadavků: prostě nastavíte semafor (SFR událost) a řeknete mu aby ztlumil a zastavil všechny aktuálně spuštěné přehrávané soubory. Aby šla tahle událost (a příkaz v ní) vyvolat samostatně mimo pořadí dá se na ní nadefinovat klávesová zkratka (písmeno z klávesnice, které po stisknutí událost-příkaz vyvolá). Pro představu, na přiložených obrázcích se takto nadefinovaná událost-příkaz jmenuje „* FADE-OUT>STOP“ a je pod klávesou Z.

Když už mluvíme o klávesových zkratkách: Také spouštění jednotlivých přehrávačů zvuků (událost – Q) či skupin zvuků (událost Q s pod-událostmi SubQ) lze vyvolat přiřazenou písmennou klávesovou zkratkou, ovšem má to své nevýhody. Pokud jsem něco nepřehlédl bohužel není možné mít tutéž událost zahrnutou jak v seznamu událostí tak ji zároveň mít možnost spustit klávesovou zkratkou – prostě jedno nebo druhé. Na druhou stranu vám nic nebrání si udělat dvě různé události s přehráváním stejného zvuku, jednu do seznamu událostí a druhou spouštěnou klávesovou zkratkou. Trochu škoda je, že lze použít pouze písmena A-Z, F1-F12 a čísla a nikoliv další modifikátory jako CTRL/ALT/SHIFT, na druhou stranu chápu, že se výrobce chtěl vyvarovat konfliktů se systémovými klávesovými zkratkami Windows či programu samotného (ty lze ovšem v nastavení volně předefinovat).

Další šikovnou událostí se vztahem k hudbě je „Set position Cue“. Na módní přehlídce ji asi neuplatníte, ale v divadle se může hodit příkaz, kterým lze přimět přehrávač zvukového souboru aby kurzor přehrávání nastavil na určitou pozici (absolutně, nebo relativně).

Poslední z mého pohledu důležitá událost (mimo ty ovládací udělátka pro světlušky a videoty) je „Memo“, nebolo zobrazení obrazové poznámky. Oproti klasické události „Note“, která je jen obyčejnou textovou zanáškou, událost „Memo“ v sobě skrývá plně editovatelné textové pole s možností zobrazení v samostatném okně a nebo dokonce na některém z videovýstupů. Tímto způsobem si tak buď můžete připomenout důležitou poznámku (například „pozor přijde zleva“) na svém monitoru, nebo tímto způsobem můžete obsluhovat informační obrazovku (obrazovky) v předsálí. Potěšilo mě, že ani tady program nemá žádné problémy s českými znaky, tedy pokud je zvolený font podporuje.

 

SCS Player

Základní okno přehrávače je sice vzhledu docela, abych tak řekl, „oldskool“, ale musím uznat, že až na jednu malou výjimku (později) obsahuje všechno co je od přehrávače pro technickou stránku divadelního představení potřeba. Nejdůležitějším prvkem je tu velké tlačítko „GO“ se zelenou šipkou. Jak asi uhádnete toto tlačítko (nebo mezerník) slouží pro spouštění vždy následující události v pořadí, tedy té, která se na seznamu pod ním zobrazuje jako „NEXT CUE“. Za tímto veledůležitým tlačítkem následují tlačítka pro nouzové zastavení (kdo znáte Q-lab tak i tady se dá použít klávesa ESC) a další nezajímavá tlačítka pro obsluhu programu (ukládání session, nastavení, nápověda a podobně). Je velká škoda, že na lištu není možné přiřadit další tlačítka s funkcemi na přání uživatele, například způsobem, jak to lze v SCS-Editoru v sekci „Favorites“ (pull-down menu s výběrem). Vyloženě mi totiž chybí tlačítko pro FADE-OUT a i když jeho absenci umím obejít klávesovou zkratkou (viz předchozí text) líbilo by se mi mít v sekci „Cue Control“ také tento přímý přístup (tlačítka PAUSE a STOP to nijak neřeší). Za ovládacími lištami následuje oblast temna obsazená metry, tedy měřidly výstupní úrovně jednotlivých výstupních zařízení. Upřímně řečeno nevím proč je této věci věnována prakticky polovina obrazovky (i na nejširší nastavení sloupců je 90% černého pruhu nevyužito) a přijde mi to škoda takto plýtvat místem kde by mohly být například další ikony nebo informace o časech.

Pod tlačítkovými lištami a černým pruhem je velmi důležitý pruh zobrazující aktuální přehrávanou událost a připravenou událost následující (opět je na můj vkus pruh zbytečně široký, ale u tak důležité věci mi to snad ani nevadí) a na konec posuvník (fader) označený „Master“ s nastavením hlasitosti všech výstupů z programu současně a pod položkou „Show Faders“ i jednotlivě.

Za hlavní a nejdůležitější sekci přehrávače bychom mohli označit prostřední tabulku kde program zobrazuje seznam událostí v pořadí tak jak budou připraveny k přehrávání či automaticky přehrávány  (tabulce se říká „Cue List“). Tato tabulka má v záhlaví možnost zobrazit snad všechno na co si vzpomenete včetně stránky scénáře, MIDI zprávy či označení výstupního zařízení kam bude zvuk přehráván. Také tady se trochu projevuje „oldschool“ design uživatelského rozhraní, neboť záhlaví je psáno stejným typem a velikostí fontu jako jednotlivé události (Cue) a tak s některými na první pohled dost nepříjemně splývá. Naštěstí se dá barevné schéma jednotlivých událostí uživatelsky měnit (a schémata dokonce ukládat jako vlastní předvolby), takže se mi podařilo si vytvořit vlastní barevné schéma kde mají události takové barvy, aby s bílým záhlavím tabulky žádná nesplývala. Není to ideální (opět bych uvítal kdyby se vzhled tabulky dal upravovat zvlášť), ale zpřehlednilo mi to uživatelské rozhraní SCS do té míry, že jsem schopen potřebné informace rozeznat na první pohled.

Při letmém pohledu na uživatelské rozhraní programu SCS jsem si nejvíc sliboval od levé spodní sekce uživatelského rozhraní, tedy té, kde najdete zobrazené detaily všech nepřehraných událostí. Záměrně zdůrazňuji slovo „nepřehraných“, protože než jsem na tuhle podmínku přišel, trochu mě vyděsilo kam ty jednotlivé sloty mizí (víte jak je mám rád a konečně jsem se radoval, že jsem je našel a ono tohle). Samozřejmě i tady jsem si sliboval že by se mi snad program přimělo zvětšit tlačítko PLAY u každého slotu do obří velikosti a že bych snad tak mohl playbacky spouštět tudy ale chyba lávky: způsob použití tohoto a většiny jiných programů pro divadelní použití je prostě jiný a když se tedy nezmění program budu svůj způsob práce nejspíš holt muset změnit já. Také tady se místem nešetřilo, vedle informací o události a posuvníků hlasitosti zůstává stále mnoho šedého nevyužitého a nevyužitelného místa. Skoro získávám pocit, že historicky bylo uživatelské rozhraní programu navrženo na výrazně nižší rozlišení než jaké poskytují dnešní LCD monitory. Ale nevadí, na funkci jako takovou to vliv nemá a na volný vzhled uživatelského rozhraní se zvyknout dá. Oblast v pravém dolním rohu (v mém případě cihlově hnědá) je seznam událostí které mají přiřazené spouštění rychlou klávesou. Přehledné, rychlé, elegantní.

Obecně na základním okně přehrávače musím ocenit především jednu věc: stabilitu. Věřte mi, že jsem v rámci testování dělal s programem skutečné „psí kusy“ a musím říct, že jsem nezaznamenal jediný náznak nestability přehrávacího okna nebo mašinérie za ním (přehrávací engine, audiovýstupy, ovládání atp.). Jediné chybové hlášení se kterým jsem se u programu setkal vzniklo při vícenásobné editaci bodů určujících křivku hlasitosti a ani ta neměla nejmenší vliv na chod programu – přehrávání a dokonce i ona editace bez přerušení pokračovalo jako by se nic nestalo (nakonec se taky nestalo). Tedy ať se mi uživatelské rozhraní programu tu a tam nezdá před jeho stabilitou musím smeknout… a samozřejmě uznávám, že stabilní aplikace je pro klidnou práci mnohem důležitější než vychytávky uživatelského rozhraní.

 

SCS Remote

Přesto, že dálkové ovládání SCS Remote není přímo dílem Mika Daniella (za jeho vývojem stojí italská produkční společnost RockOpera a její programátor Simone Guisti) myslím, že rozhodně stojí za zmínku. Jedná se o aplikaci pro OS Android a uživatelé iOS tedy zatím zůstanou zkrátka, aplikace je nicméně velmi zdařilá. Mobilní zařízení vyžaduje připojení na stejnou síť na které je připojen počítač s programem SCS a jakmile je spojení hotovo automaticky si načte celý seznam událostí (Cue List) a dovolí vám v něm listovat a také jednotlivé události na dálku spouštět. Uživateli je při přehrávání zobrazen i kurzor ve formě rostoucího podbarvení příslušného řádku přehrávané události, takže ten má i při vzdáleném ovládání přehled o stavu přehrávaného zvuku jakož i o čase který zbývá do konce skladby. Uživatelské rozhraní je jasné, čisté, přehledné a za ten krátký čas kdy jsem SCS Remote měl možnost testovat se zdál provoz stabilní a bezproblémový (i když v hodnocení aplikace se dočtete, že je „buggy“, to bych ale připisoval na vrub některé z předchozích verzí).

 

Hledání ale nekončí

Hledat Svatý grál zřejmě není žádná legrace. Program SCS je velice sofistikovaný událostní sekvencer jehož schopnosti co se přehrávání zvukových souborů týče jej v mnoha ohledech přibližují mému ideálu velmi blízko, ale pořád jsou tu drobnosti které nejdou „ohnout“ (uživatelsky přizpůsobit) tak jak bych si představoval. Přesto se zřejmě stane mým Svatým grálem pro odbavování hudebních základů alespoň do té doby, než ve svém hledání pokročím dál a najdu program vhodnější – svůj nový Svatý grál.

Recenzovaná verze programu: SCS 11.08rc4

Odkaz na web výrobce: https://www.showcuesystems.com/

 

Další obrázky:

SCS umí i obrázkovou slideshow

SCS umí i obrázkovou slideshow

SCS Remote umožňuje také vzdálené ovládání celkové hlasitosti
SCS Remote umožňuje také vzdálené ovládání celkové hlasitosti

 

 

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (zatím bez hodnocení)
Loading...

Napsat komentář