TEORIE: Protokol MIDI a jeho historie

Server zvuk.sk byl dlouho mekou československých zvukařů. Podobně jako mnoho jiných projektů stál a padal s aktivitou svých tvůrců Shagyho (Marián Musil) a Alla (Alan Šubrt) přičemž populární byl také díky snad prvnímu odbornému fóru v CZ/SK vodách, které na této doméně fungovalo. Dnes již obsahově neexistuje (doménu odkoupila před časem obchodnická firma Mediatech) a tak nám Shagy dovolil převzít několik zajímavých článků.

 

Co je to MIDI?

MIDI (Musical Instrument Digital Interface = digitální rozhraníhudební elektroniky) je mezinárodní standard, který  používajírůzné hudební nástroje a zařízení (syntetizéry,samplery, zvukové moduly,efektovázaříní, počítače, audio technika, videotechnika, světelná technika) zaúčelem vzájemné komunikace.
Tak jak jsme si řekli v článku o histori, je tato norma stáleve vývoji i přesto, že se používá již téměř 17 let. MIDI i přes svoji nedokonalostje dnes považován za nejlevnější a nejrozšířenější komunikační systém voblasti hudby. I tato norma měla na samém počátku problémy s kompatibilitou,což je dnes spíše vzácnost. Právě tento systém do jisté míry také ovlivnilhudební umění v posledních dvou desetiletích 20.století. Tolik na úvoda pojďme se podívat jakto vše funguje.
MIDI hardware hudebních nástojů a zařízení tvoří mikroprocesory,převodník paralelních dat na seriová, jeden, vda, tři i více konektorůtypu DIN dle typu zařízení (většinou najdeme tyto tři – MIDI IN– vstup dat , OUT – výstup dat, THRU – průchod dat) a samozřejměpropojovací MIDI-kabely. Software je vytvářen dohodnutým komunikačním jazykem.V hudebních nástrojích (dále jen HN) a zařízeních je zapsán do vnitřníchpamětí. Nazývá se operační systém a vymezuje možnosti daných HN a zařízení.MIDI-komunikace probíhá pomocí digitálních zpráv, které se skládají z jednoho,dvou nebo tří bytů. Probíhat může na 1 až16 kanálech. První byte zprávyje stavový a určuje hrubě typ dat. Některé stavové byty také nesou informacio čísle kanálu. Druhý byte je databyte či databyty, které typ dat upřesňují.
Před komunikací je nutné si HN či zařízení správně propojita určit kdo bude nadřízený (MASTER), tedy ten který bude ovládata kdo bude podřízený (SLAVE),což je ten, který bude ovládán. Prosprávnou komunikaci to však nestačí. Je důležité také nastavit správněvysílací a přijímací kanál či kanály, aby  přístroje našly společnouřeč. Pro jednodušší představu je dobré si představit tento systém jakokanály televizního vysílání. Vysílá-li televizní vysílač program např.na kanálu č.8, musí být přijímač, tedy televize také naladěna na kanáluč.8, jinak by nešlo program přijímat.
Takže nezapomeňte, co jsme si dnes řekli,ať můžete správně komunikovatpřes svoje miláčky

Jak to vše bylo, něž přišlo MIDI ?

První zmínky o automatizaci pocházejí z doby antické a od té doby uplynulo do dneška již hodně vody. Snahou všech těch pokusů bylo donutit at` již mechanickou nebo jinou cestou jednoúčelová zařízení k automatickému hraní. Ze začátku to byly jednoduché melodie avšak později nezůstalo pouze u nich. V muzejích dnes určite nalezneme spoustu mechanických skvostů, jako byly např. zvonkohry, různé hrací strojky,velké hrací skříně nazívané orchestriony, flašinety, pianoly, a jiné přístroje a zařízenířízené válečky s kolíky, děrnými štítky nebo pásy, které plnily funkci paměti.

Takže tolik z dávné historie a pojďme se podívat co vše se událo v minulých, cca.50 letech.

 


Nebýt automatizace, nevydělal bych tolik peněz !První pokusy o komunikaci EHN (elektronických hudebních nástrojů) a počitačů,se datuje někdy od poloviny 50.let . Právě těmito pokusy se zabývala fi. RCA syntezizer,která se snažila o dvě základní věci.

1. O komunikaci dvou nástrojů paralelně spojených , kdy by hráč při hře mohl hrát dvě   zvukové barvy soucasně.

2. O komunikaci mezi nástrojem a počítačem, tedy o vícestopé nahrávání řídících dat jak v reálném čase tak mimo něj. Počítač měl nahraná data umět editovat a v reálném čase a přehrát . Dále pak daná data převést na notaci a tisknout.

V 60. letech se můžeme setkat již s prvníni analogovými sekvencery, které ve spojení s analogovými syntezátory komunikovali pomocí CV / Trig (Control Voltage / Trigeer= řídící / spouštěcí napětí). Defakto šlo o to, že napětí nadřízeného syntezátoru (Master) určovalo, která nota má být zahrána na podřízeném syntezátoru (Slave). Všechnatato zařízení byla velmi jednoduchá a moc tvůčích možností nepřinášela. Hlavníminedostatky tohoto systému byla malá polyfonie a možnost záznamu větších celkůnež motiv.

Právě v těchto letech si hodně firem vytvářelo své systémy, které bylybohužel nekompalibilní.

Na konci 60. a začátkem 70. let byly ověřovány první digitální systémy.Přichází procesor, který má mnoho výhod před CV/Trigeer.Zpočátku se jednalo pouze o paralelní provozy, které byly hodně drahé.Firmy se snaží vyvinout svůj systém a jsou opět nekompatibilní.

 

Začátkem 80. let se technologie natolik vyvinuly, že mohly vzniknoutnenáročné hardvérové systémy. Využívalo se hlavně zkušenostístandartníh počítačových rozhraní (př. RS – 232).

Velkou roli zde sehrály mikroprocesory, které již byly součástí tehdejšíchanalogově-digitálních a digitálních nástrojů.

Nejvýznamnějším systémem před MIDI byl systém DCB (Digital Communication Bus = digitální komunikační zběrnice) firmy Roland.Tato zběrnice umožňovala jednosměrný nebo dvousměrný provoz. Alebohužel ani tento systém nebyl žádnou firmou převzat a nestal se standardem.

V roce 1981 se v USA na čevnové NAMM v Anaheimu schází zástupci fi. SCI (Sequential Circuitrs Inc.), OBERHEIM a ROLAND aby projednali předběžnénávrhy univerzálního rozhraní (interface) hudebních nástrojů. Časem se ktěmto firmám přidali další věhlasné fi. YAMAHA, KAWAI a KORG. Právětoto zaručovalo, hodně námětů a konečné kompromisní řešení. Ale i přestoprvní ucelený návrh systému z října 1981, který předlvedli Dave Smith a Chet Wood pod názvem USI (Universal Synthesizer Interface = univerzálnísyntezátorové rozhraní), neprošel. Smith začal sbírat připomínky a návrky.

V roce 1982 v lednu a opět na NAMM se schází zatím nejvice firem (cca. 25), aby byly přidány úpravy a zlepšení a nové rozhraní se začlo zcela jasně rýsovat. Fi. ROLAND pro něj navrhla název MIDI (Musical InstrumentsDigital Interface = digitální rozhraní hudební elektroniky). Tím bylo dosaženokompromisu, což se po tolika letech bádání stalo téměř zázrakem.

 

Vlednu 1983 byly předvedeny první MIDIzované synttetizéry fi.SCI – Prophet 600 a fi. ROLAND Jupiter JP-6, které pracovali ve vzájemném propojení. Tyto nástroje si předávaly pouze iformaci o notě zapnuté a vypnuté !!5. srpna 1983 byla výrobcům nabídnuta první norma – MIDI 1.0 Specification(cca. 15 stránek) a tím vše začalo.

Tolik historie, která velkou mírou poznamenala vývoj EAHN (elektroakustických hudebnívh nástrojů). Samozřejmě, že u této normy nezůstaloa že norma se stále vyvíjí. Ale také probíhají výskumy na dalších nových a rychlejších komunikačních systémech, které třeba jednou nahradí MIDI.

 

Autorem článku je BoB

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (zatím bez hodnocení)
Loading...

Napsat komentář